Pokud by nyní byly volby, občané by nejvíce „slyšeli“ na to, jak se politické strany postaví k poplatkům ve zdravotnictví. Podle aktuálního průzkumu společnosti Ipsos Tambor zaměřeného na vybraná sociálně-ekonomická témata, téměř 70 % populace nesouhlasí s placením poplatků ve zdravotnictví. 64 % voličů by dokonce případné zvýšení poplatků ve zdravotnictví mohlo negativně ovlivnit v jejich rozhodování při výběru politické strany ve volbách. V popředí zájmu veřejnosti je též státní podpora penzijního připojištění a stavebního spoření. Téměř celá populace ČR souhlasí s názorem, že by stát měl přispívat na penzijní připojištění (96 %) a podporovat stavební spoření (95 %). Přibližně 60 % lidí by záměr politické strany zrušit či výrazně omezit státní podporu stavebního spoření či penzijního připojištění negativně ovlivnil jejich rozhodování při volbách. Populace by naopak pozitivně přijala zvýšení zdanění loterií a hazardu.
Průzkum realizovala výzkumná agentura Ipsos Tambor v červnu 2011 na reprezentativním vzorku 1053 obyvatel ČR ve věku 18- 65 let.
Lidé také stojí o zachování stravenek jako zaměstnaneckého benefitu a možnost odečítat úroky z hypoték od daňového základu (shodně 83 % populace). Stranu, která by prosazovala zrušení stravenek, by pravděpodobně nevolilo 48 % populace, a tu která by usilovala o zrušení možnosti odečítat úroky z hypoték 42 % oslovených.
„Populaci není lhostejný současný stav státních financí i současná diskutovaná sociálně – ekonomická témata. Z výzkumu vyplývá, že populace je velmi citlivá na vše, co se dotýká jejich peněženky. Proto je, vedle často diskutovaných poplatků ve zdravotnictví, logicky proti jakýmkoliv krokům státu, které by omezily či zrušily příspěvky na penzijní připojištění a stavební spoření. Naopak velmi výrazně schvaluje vyšší zdanění loterií a hazardu a víceméně je příznivě nakloněna i progresivnímu zdanění, zvýšení daní firmám a hrazení levných léků do 50 Kč pacienty. Je rovněž patrné, že kroky politických stran ať pravicových či levicových pro řešení těchto témat mohou ovlivnit finální rozhodnutí populace při dalších volbách,“ komentuje výsledky výzkumu Tomáš Macků, Research & Communication Director výzkumné agentury Ipsos.
Do jaké míry souhlasíte s tím, …
Lidé si uvědomují, že je třeba snižovat deficit státních financí. Podle oslovených respondentů by státu pro snížení deficitu státních financí nejvíce pomohlo zvýšení zdanění loterií a hazardu (myslí si to 69 % populace). Toto opatření je pro veřejnost také nejvíce přijatelné (79%). Výraznější podporu populace má z těchto úhlů pohledu i progresivní zdanění (podle 56 % populace by výrazně přispělo ke snížení státního dluhu) a zvýšení daní firmám (48 %). Politické strany, které by aktivně podporovaly tato opatření, by zřejmě získaly sympatie voličů a mohly by tím oslovit nové voliče. Nejmenší vliv na rozhodování voliče ze sledovaných sociálně-ekonomických témat bude mít postoj k hrazení léků do 50 Kč samotnými pacienty.
Snížení deficitu státních financí by podle názoru populace nejméně pomohlo omezení nebo zrušení příspěvku na penzijní připojištění, zrušení stravenek jako zaměstnaneckého benefitu, zvýšení poplatků ve zdravotnictví či výrazné omezení či zrušení stavebního spoření.
Více než polovině lidí by nevadilo hrazení léků do 50 Kč samotnými pacienty.
Názory na aktuální témata se liší především v závislosti na věku a vzdělání osoby. Mladí lidé do 25 let nejméně ze všech věkových skupin souhlasí s vyšším zdaněním loterie a hazardu, možností odečtu úroků z hypoték z daňového základu, s progresivním zdaněním, placením léků do 50 Kč pacienty a vyššími daněmi pro firmy.
Lidé starší 45 let více schvalují, aby lidé s vyššími příjmy platili vyšší daně. Míra souhlasu s názorem, aby firmy platily vyšší daně než dosud, se zvyšuje s věkem. Čím vyšší vzdělání lidé mají, tím více schvalují placení léků do 50 Kč samotnými pacienty. Vysokoškolsky vzdělaná populace častěji souhlasí s placením ve zdravotnictví a zdaněním loterie a hazardu, naopak méně s progresivním zdaněním.
Lidé se základním vzděláním méně souhlasí s progresivním zdaněním, placením levných léků a poplatků ve zdravotnictví.
„Že je veřejnost citlivá na poplatky ve zdravotnictví, to víme už dávno. Zajímavější je zjištění, že podobně reaguje i na možné snižování podpory u penzijního připojištění a stavebního spoření. Ani to však není překvapivé. Vždyť jde o výhody, kterých využívá velká část populace. A kromě toho vedou lidi ke spoření, promyšlenému investování a v případě stavebního spoření i k podpoře bydlení. Politici by si to měli uvědomit“, komentuje výsledky prof. Miroslav Novák, politolog a bývalý rektor Cevro Institutu.
-red-
Follow
