V souvislosti s konáním X. Fóra Zlaté koruny, které se uskutečnil 14. června pod názvem „Korupce jako ekonomický fenomén“, provedla společnost Ipsos výzkum zaměřený na postoje lidí k problematice korupce. Výzkum ukázal, že 70 % populace vnímá korupci jako jeden z největších současných problémů v České republice. Podle 84 % obyvatel je míra korupce v ČR vysoká a vláda nemá skutečný zájem korupci postihovat. Výzkum se uskutečnil ve dnech 5. až 10. května 2011 na vzorku 1 021 respondentů.
„Výzkum, který jsme si před nadcházejícím fórem dali zpracovat, ukázal, že většina lidí považuje korupci nejen za vážný problém, ale chtěli by proti korupci rázně zakročit a vidět nějaké výsledky. Z toho by se měli poučit hlavně politici, pro které je toto zjištění velká výzva,“ vyjádřil se k výsledkům Pavel Doležal, ředitel Zlaté koruny.
„Současná situace nenechává populaci lhostejnou. Pozitivní zprávou je , že 70 % populace podporuje boj proti korupci.Cestu k omezení korupce vidí lidé zejména v reformě státní a veřejné správy a ve zpřísnění trestů za korupci“, komentuje výsledky Tomáš Macků, Research & Communication Director výzkumné agentury Ipsos.
Korupce jako jeden z hlavních problémů České republiky
Výzkum prokázal, že lidé považují korupci za jeden z největších současných problémů. Tento názor mají více než dvě třetiny obyvatel (70 %), pro které představuje korupce dokonce větší problém než nezaměstnanost nebo zdražování. Tyto tři problémy překonaly i problém nestability vlády a až s velkým odstupem následuje problém kriminality. Intenzivněji vnímá problematiku korupce starší generace 55 – 65 let (84 %) a lidé s vysokoškolským vzděláním (83 %).
Lidé jsou přesvědčeni, že aktéři korupčního jednání se vzájemně podporují a spolupracují. Myslí si to naprostá většina dotázaných – 92 %.
Korupční prostředí je podle názoru více než čtvrtiny obyvatel nejvíce rozšířeno v politických stranách a na úřadech vyřizujících žádosti a potvrzení. Korupci se „daří“ i na ministerstvech, naopak nejméně v sektoru bankovnictví. Nejhorší image mají politické strany u produktivní generace 25 – 35 let, téměř třetina (31 %) z nich uvádí, že v politických stranách je korupce nejvíce rozšířena.
Podle názoru 84 % obyvatel je v ČR vysoká míra korupce a vláda nemá skutečný zájem korupci potírat.
Navzdory tomuto stavu 70 % populace zastává názor, že bojovat proti korupci má smysl. Obyvatelé Prahy, stejně jako lidé s VŠ vzděláním, si výrazně častěji myslí, že proti korupci by měli vedle státu bojovat i sami občané. Vysokoškoláci si méně často myslí, že proti korupci nemá smysl bojovat (17 %).
Nástroje k potírání korupce
Z výzkumu agentury Ipsos vyplynulo, že naprostá většina populace souhlasí s razantními způsoby boje proti korupci, od zabavování majetku při prokázání korupčního jednání, přes odposlechy, ochranu klíčových svědků až po agenty provokatéry. Největší podporu má při omezování korupce nástroj „zabavování majetku“. Výrazněji jsou pro všechny uvedené způsoby boje proti korupci lidé ve věkové kategorii 55 – 65 let, naopak mladá generace 18 – 24 let je v podpoře těchto prostředků mírnější.
K omezování korupce v ČR podle obyvatel nejvíce přispějí systémové změny spočívající v zásadní reformě státní a veřejné správy (29 %) a zpřísnění trestů za korupci (27 %). Důležitá je rovněž morálka lidí (17 %) v boji proti korupci. Naopak transparentnost při financování politických stran nemá šanci korupci výrazněji omezit (4 %). Reformu státní správy s cílem omezit korupci častěji požadují lidé ve věku 55 – 65 let (33 %). Ženy (31 %) považují zpřísnění trestů za korupci za důležitější formu omezování korupce než muži (22 %). Muži by na druhou stranu preferovali spíše systémovou změnu. Lidé s VŠ vzděláním jsou skeptičtější k efektu zpřísnění trestů za korupci, 21 % z nich uvádí, že by to pomohlo korupci omezit.
Více než čtyři pětiny obyvatel (83 %) se domnívají, že boj proti korupci jsou jen líbivá politická hesla a zároveň dodávají, že by zastupitelé a úředníci ve státní správě měli mít trestní odpovědnost za špatná rozhodnutí při hospodaření s veřejným majetkem. Pro trestní odpovědnost za špatná rozhodnutí při správě veřejného majetku jsou častěji starší lidé ve věku 55 – 65 let (46 % rozhodně pro trestní odpovědnost) a muži (44 %). Lidé s VŠ vzděláním (68 %) a obyvatelé Prahy (64 %) častěji než ostatní věří, že transparentnost při zadávání veřejných zakázek pomůže korupci snížit.
„Lidé cítí rozpor mezi tím, co vláda a celkově politické strany slibují učinit v boji proti korupci a tím, co opravdu dělají. Není pak příliš překvapivé, že populace volá po razantních nástrojích v boji proti korupci, včetně zavedení trestní odpovědnosti pro zastupitele a úředníky, kteří spravují veřejné prostředky,“ dodal k výsledkům výzkumu Michal Straka, Product & Business Director výzkumné agentury Ipsos.
Více než dvě třetiny obyvatel si myslí, že korupce se nedá vymýtit a že úplatky jsou běžnou součástí života.
Úplatky mezi lidmi
Dle aktuálního výzkumu agentury Ipsos se desetina obyvatel v posledním roce přímo setkala s korupcí, 3 % procenta při dotazování přiznaly poskytnutí úplatku. Zprostředkovaná zkušenost je mnohem vyšší, o korupci ve svém okolí slyšelo 43 % obyvatel, z toho necelá desetina (7 %) korupci ohlásila, Jako důvod uvedli, že takové jednání nepovažují za správné a nesouhlasí s ním. Pokud lidé korupci neohlásili, bylo to především ze strachu nebo se jich případ osobně netýkal. Častěji se setkali s korupcí muži (13 %) oproti ženám (7 %). Více než ostatní ohlašují korupci mladí ve věku 18 – 24 let (14 %) a muži (10 %). S korupcí se zprostředkovaně setkali častěji obyvatelé Prahy (48 %).
Nejběžnější jsou z pohledu tzv. občanské (neinstitucionální) korupce úplatky ve zdravotnictví (57 % formou dárku, 9 % peníze). Další způsoby jsou již méně rozšířené, 4 % dotázaných daly úplatek policistovi. Dárek sestře nebo lékaři dávají častěji lidé ve věku 55 – 65 let (68 %).
-red-
Follow
