Nálada evropských spotřebitelů je v současnosti určována především rostoucí inflací a vysokým státním zadlužením. Toto je jeden z výsledků nově zavedeného GfK Euroklima, které poprvé přináší přehled o vývoji očekávání konjunktury, cen a příjmů a sklonů nakupovat spotřebitelů v Bulharsku, Spolkové republice Německo, Francii, Velké Británii, Itálii, Rakousku, Polsku, Rumunsku, Španělsku a České republice. Těchto deset zemí zahrnuje zhruba 80% obyvatelstva z 27 států EU.
Vlivy finanční a hospodářské krize jsou momentálně v zemích Evropské unie cítit ve velmi různé míře. Zatímco Německo se v uplynulém roce zcela odpo-jilo od vývoje ostatních evropských zemí, především Španělsko, Velká Britá-nie a většina východoevropských zemí stále velmi trpí následky největší recese od druhé světové války.
Převládající téma v Evropě je nyní inflace. Peněženky evropských spotřebitelů zatěžují stoupající spotřebitelské ceny a vysoké náklady na benzín a surovou ropu. Zvláště postižena je Velká Británie. Zde inflace stoupla z 3,3 procent v listopadu uplynulého roku na 4,4 procenta v únoru 2011 – aktuálně zase opět lehce poklesla na 4%. Evropská centrální banka naposledy reagovala na rostoucí inflaci a poprvé od začátku finanční krize zvýšila hlavní úrok o 0,25 základního bodu na 1,25 procenta.
Druhý velký problém v těchto zemích představuje vysoké státní zadlužení. Na jedné straně musely především velké evropské země zaplatit vysoké částky do evropského záchranného fondu, na straně druhé daly všechny národní vlády k dispozici hodně peněz pro stabilizaci, respektive stimulaci ekonomiky. Nejvyšší státní zadlužení v EU má v současnosti Itálie se 118,9 procenty hrubého domácího produktu.
Očekávání konjunktury: sporná úsporná opatření pro zvládání recese ve Velké Británii
Ve zmíněných zemích vycházejí pouze Němci a Rakušané z toho, že konjunktura i nadále podstatně poroste. Ukazatel ukazuje v Rakousku v březnu 38,2 bodu a v Německu dokonce 49,5 bodu. Po silném vzestupu očekávání konjunktury od června do listopadu 2010 o zhruba 60 bodů v Německu od prosince toto očekávání opět o cca 15 bodů kleslo. Hodnota ukazatele může v zásadě kolísat mezi -100 a +100 body.
Ve Španělsku, Rumunsku a Rakousku to vypadá, že by hodnota ukazatele měla stoupnout. V České republice a Bulharsku by měla oproti tomu výrazné poklesnout. Rumunsko se v současnosti zdá být stabilizované na velmi nízké úrovni. Očekávání konjunktury se tu od poloviny uplynulého roku zlepšilo o 34 ukazatelových bodů a nyní se nachází na hodnotě -37,3 bodů.
Finanční krize má dalekosáhlé následky na hospodářství ve Velké Británii. Na hrubém domácím produktu měla vždy velmi vysoký podíl soukromá spotřeba, která byla ze značné části financovaná prostřednictvím úvěrů. Kvůli hospodářské krizi již nedokáží spotřebitelé ani mnohé podnikatelské subjekty své úvěry splácet, což ovlivňuje celou ekonomiku: ceny nemovitostí drasticky poklesly, oproti tomu nezaměstnanost stále stoupá, mnohé podnikatelské subjekty musely vyhlásit úpadek. Poté, co očekávání konjunktury dosáhlo ve Velké Británii počátkem roku 2009 nejhlubšího poklesu 57,8 bodu, se ekonomika v dalším průběhu roku zotavovala. V únoru 2010 dosáhl ukazatel s 31,4 bodu své nejvyšší hodnoty od října 1997. Britská vláda se od minulého roku pokouší získat kontrolu nad rozpočtovým schodkem prostřednictvím programu tvrdých úsporných opatření především ve veřejném sektoru. Obyvatelé se obávají, že následkem těchto úsporných opatření sklouznou do další recese ještě předtím, než se ekonomika zotaví z finanční krize. Každopádně Britové jsou s ohledem na správnou politiku vedoucí ke zdolání rozpočtového schodku a státního zadlužení hluboce rozpolcení. Jedna strana chápe nutnost radikálních opatření vlády, druhá favorizuje spíše keynesiánsky zaměřenou politiku, která by chtěla hospodářství stimulovat prostřednictvím veřejných financí. Tato diskuze o správné cestě z recese se ukazuje i v hodnocení vývoje konjunktury. V uplynulém roce, a poté ještě jednou v prvním čtvrtletí tohoto roku, očekávání konjunktury drasticky pokleslo a v současnosti se nachází okolo -29,9 bodu.
Hospodářství České republiky se opět pomalu zotavuje z hospodářské krize. Značný podíl na tom má výrobce automobilů Škoda. Je jedním z podniků, které rozhodující měrou ovlivňují český hospodářský vývoj. Škoda zvýšila v prvním čtvrtletí roku 2011 svůj obrat o 21,4 procenta. Nálada spotřebitelů přesto celkově od začátku roku podstatně poklesla. Současná vláda chce poprvé bojovat s vysokým státním zadlužením. Ovšem v současnosti je nejasné, zda vláda dokáže prosadit své reformy. Tato nejistota také sráží k zemi hodnocení, jak dobře se bude české hospodářství vyvíjet v následujících měsících. Občané se navíc obávají, že tato plánovaná úsporná opatření a zvýšení daní opět oslabí pomalu se rozvíjející konjunkturu a že bude dále stoupat nezaměstnanost. Očekávání konjunktury je proto od začátku roku nalomeno. Měl-li ukazatel v lednu stále ještě hodnotu 9,6 bodů, poklesl v březnu na -29,6 bodu. Kvůli plánovaným reformám vidí Češi ohrožení i pro svou osobní finanční situaci.
Cenové očekávání: v celé Evropě silně stouplo
Cenová očekávání v březnu ve všech zahrnutých zemích Evropské unie narostla. Jedinou výjimkou je Bulharsko. Zde ukazatel po prudkém vzestupu od prosince tohoto roku aktuálně opět lehce poklesl a v březnu se nachází na 7,6 bodu. Podstatnými činiteli pro inflaci jsou momentálně vyšší ceny surovin a energií.
Zvláště silný nárůst zaznamenaly Francie, Itálie a Rumunsko. Ve Francii stoupla v březnu cenová očekávání spotřebitelů o 12,4 bodu na aktuálních 46,9 bodu. Je to nejvyšší hodnota v uplynulých zhruba 20 letech. Od srpna roku 2009 ukazatel dramaticky stoupá. Tehdy zaznamenal hodnotu -32,3 bodu. Francouzští spotřebitelé se od hospodářské a finanční krize obávají masívního poklesu své kupní síly.
V Itálii se index v současnosti nachází na -11,1 bodu po -22 bodech v únoru. Stejně jako ve Francii očekávají Italové od poloviny roku 2009 nárůst cen. V červenci 2009 měl index hodnotu -60,8 bodu. Přestože cenové očekávání vykazuje i nadále relativně nízkou hodnotu, stali se Italové během finanční a hospodářské krize s ohledem na ceny mnohem citlivějšími. V prosinci 2010 si starosti kvůli inflaci dělala dobrá třetina spotřebitelů, o tři měsíce později je to však již 58 procent. Ve srovnání s ostatními zeměmi je však inflace v Itálii se současnými 2 procenty ještě mírná.
Na současných 19,7 bodu se nachází ukazatel v Rumunsku. V polovině 2010 se museli Rumuni vyrovnat se zvýšením daně z přidané hodnoty o 5 procentních bodů. Během s tím spojených diskuzí stouplo v srpnu cenové očekávání na 14 bodů. Následně se však ukazatel opět uklidnil a k lednu poklesl na -15,3 bodů. Aktuálně se Rumuni obávají dalšího zvyšování daní a dávek, takže cenové očekávání v březnu stouplo o 29,7 bodu. Rumunská vláda je i nadále pod silným mezinárodním tlakem, aby omezila svůj státní deficit, protože obdržela finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a EU. K tomu se přidává inflace, v současnosti okolo 6 procent.
Příjmová očekávání: Francie se obává o kupní sílu
Narůstající obavy evropských spotřebitelů z inflace ovlivňují také příjmová očekávání. Ukazatel v současnosti poklesl na široké frontě. Jedině Rumunsko je s minimálním přírůstkem výjimkou, poté co ukazatel zaznamenal v červnu 2010 negativní rekord se -72,7 bodu. Aby rumunská vláda dostala opět pod kontrolu státní finance, dala podnět k zavedení balíčku tvrdých úsporných opatření s krácením sociálních dávek a zvyšováním daní a dávek. Kromě toho rumunská vláda zkrátila příjmy státních zaměstnanců o 25 procent. Následkem toho pokleslo příjmové očekávání obyvatel. Od poloviny roku způsobila opatrná naděje na rychlé ukončení recese kontinuální vzestup ukazatele. Aktuálně se stabilizoval na velmi nízké úrovni okolo -31,3 bodu. V únoru obdrželi státní zaměstnanci zvýšení mezd o 15 procent, které přinejmenším částečně kompenzovalo jejich krácení v předchozím roce. Odborníci očekávají pro zbývajících devět měsíců tohoto roku lehké hospodářské zotavení.
V Německu se příjmová očekávání stabilizovala na velmi vysoké úrovni. V současnosti dosahuje 40,5 bodu. Německo se s hospodářskou krizí vyrovnalo úžasně dobře. Podniky nemusely ani během recese díky rozšířeným možnostem práce na zkrácený pracovní úvazek a státním hospodářským programům na podporu konjunktury propouštět. Mohly proto v uplynulém roce ihned reagovat, když se celosvětově opět zdvihla poptávka. Díky vynikajícím hospodářským rámcovým podmínkám a nepřetržitě ustupující nezaměstnanosti, silnému růstu hrubého domácího produktu a narůstající poptávce v oblasti soukromé spotřeby počítají Němci v tomto roce s citelným nárůstem platů, ke kterému již částečně došlo.
Francie zaznamenává s -39,2 bodu nejhorší hodnotu mezi zmiňovanými zeměmi EU. Hodnota ukazatele od ledna 2010 klesla o zhruba 30,6 bodu. Francie sice přestála hospodářskou krizi a utrpěla méně ran než některé jiné evropské země. Avšak za to je třeba částečně poděkovat enormním statním hospodářským programům na podporu konjunktury. Ty měly za následek to, že v roce 2010 stouplo další zadlužení na 7,8 procent hrubého domácího produktu (HDP). Kritéria stability pro eurozónu povolují 3 procenta. Státní zadlužení se mezitím nachází okolo 84 procent DPH, po 68 procentech v roce 2008. Pro tento rok si francouzská vláda vytyčila hlavní úkol snížit nové zadlužení. V souvislosti s tím se francouzští spotřebitelé obávají dalšího zvyšování daní a dávek, které by mělo přímý dopad na jejich disponibilní příjem a tím na jejich životní standard. Kromě zvyšování daní a dávek za účelem ozdravení státních financí jsou vystavena zkoušce i některé privilegia. Již v minulém roku zvýšila vláda za intenzivních protestů obyvatelstva věk pro odchod do důchodu z 60 na 62 let. Pro srovnání: v Německu je hranice odchodu do důchodu již na 67 letech. Střednědobě a dlouhodobě by mohl být k dispozici také zákonem stanovený třicetipětihodinový pracovní týden.
Sklon nakupovat: Španělé drží peníze pohromadě
Souhlasně s příjmovými očekáváními klesá v celé Evropě také sklon nakupovat. Jenom v České republice, Rakousku a také v Itálii může v současnosti ukazatel získávat na hodnotě. Rumunsko se v současnosti lehce zotavilo z náhlého poklesu v uplynulém roce a stabilizovalo se – ovšem na velmi nízké úrovni. Ukazatel se v březnu nachází na -35,1 bodu. Nejvyšší hodnoty vykazují s odstupem Rakousko s 30,9 bodu a Německo s 34,3 bodu.
Navzdory ostatnímu vývoji České republice stoupl sklon nakupovat v břez-nu o 7,8 bodu na -2,9 bodu. Hospodářská krize přišla k českým spotřebitelům se zpožděním teprve koncem roku 2009, byla však poté velmi výrazně cítit. Češi ze základu změnili své spotřebitelské chování – ze spíše spontánní spotřeby vedené aktuálními potřebami k dobře promyšlenému nakupování. Na významu získala výrazně kvalita vůči kvantitě. Od konce uplynulého roku se však zdá, že tendence ustupovat od nakupování opět klesá. Sklon nakupovat od listopadu stoupl o dobrých 17 bodů.
Polské hospodářství je silně ovlivňováno domácí poptávkou. Proto také nebylo během hospodářské krize tak silně postiženo jako ekonomika ostatních evropských zemí, jejichž hospodářství silněji závisí na vývoji exportu. Již koncem roku 2009 se Polsko z hospodářského poklesu citelně zotavilo. To zcela zřetelně ukazuje vývoj sklonu nakupovat. Koncem roku 2008 klesl ukazatel z 23,1 bodu v listopadu na -26,7 bodu v dubnu 2009. Od té doby však sklon nakupovat stabilně stoupal a v únoru dosáhl zatímního maxima 25,5 bodu. Aktuálně prošel ukazatel opět ztrátami a nyní se nachází při 16 bo-dech. Hospodářské údaje země jsou však dobré. Státní deficit by měl v tomto roce klesnout ze 7,9 procenta na 5,8 procenta a v příštím roce na zhruba 4 procenta. Odborníci předpovídají v tomto roce hospodářský růst 4,1 procenta. Pokles sklonu nakupovat tak bude, podle všeho, pouze krátkodobé povahy.
Ve Španělsku hospodářství od finanční krize a prasknutí bubliny trhu s nemovitostmi velmi trpí. Hlavní soustředění vlády se v současnosti upírá ke kontrole státních financí. V průběhu toho byly drasticky omezeny veřejné výdaje, zkráceny platy a důchody úředníků a také sociální dávky. Na druhé straně byla například zvýšena daň z přidané hodnoty o 2 procentní body. K tomu se přidává vysoká nezaměstnanost bez vyhlídek na podstatné zlepšení v tomto roce. Španělé nevědí, co se bude dít v příštích měsících. Podle toho se snaží držet co nejdéle své peníze pohromadě a provádět jen nejnutnější nákupy. Tomu odpovídajícím způsobem je vysoká míra spořivosti a nachází se momentálně okolo 16 procent. Přesto se však v uplynulých měsících sklon nakupovat zotavil na nízké úrovni. Od prosince 2010 do února 2011 stoupl ukazatel z -11,2 bodu na 37,5 bodu. Spotřebitele však znepokojují neustále se vracející diskuze, zda Španělsko nebude muset ještě požádat o finanční pomoc záchranný deštník EU. A proto v březnu opět klesl ukazatel na -10,7 bodu.
O studii
Výsledky jsou výtahem z mezinárodně rozšířené studie „GfK-Konsumklima MAXX“ a jsou založeny na rozhovorech se spotřebiteli, které byly z pověření komise EU měsíčně prováděny ve všech zemích Evropské unie. Na zde zmíněné země připadá následné měsíční rozdělení počtu rozhovorů:
Německo 2 000
Francie 3 300
Itálie 2.000
Španělsko 2 000
Velká Británie 2 000
Rakousko 1 500
Polsko 1 000
Česká republika 1 000
Rumunsko 1 000
Bulharsko 1 000