To, které zboží dáme v supermarketu do nákupního koše, je ovlivněno nejen naším nákupním seznamem, s kterým do obchodu vstupujeme. Do hry vstupuje mnoho faktorů, jejichž vliv si ne zcela uvědomujeme. Mezi významné faktory patří časový tlak. Do obchodu obyčejně přicházíme s určitým „časovým rozpočtem“. O co déle se v obchodě nacházíme, o to více se zmenšuje naše „časové konto“ a nacházíme se pod časovým tlakem – a o to cíleněji nakupujeme.
Dalším faktorem je tak zvané licencování. Kupujeme-li zdravé položky, jako třeba zeleninu, asociujeme si s tímto zbožím spíše pozitivní emoce. Jsme-li díky těmto „zdravým nákupním rozhodnutím“ pozitivně nabiti, máme méně pochyb ve vztahu k nákupu nezdravých potravin. Tyto produkty následně probouzí negativní asociace (jako například po čokoládě se přibírá), které následně vyrovnáváme koupí zdravých věcí. Začarovaný kruh – v nákupním koši se následně ocitá zároveň mnoho zdravých a nezdravých produktů. Ty zdravé si vytvářejí „licenci“ na to, abychom si dovolili nezdravou položku a obráceně.
Třetím aspektem je přítomnost ostatních nakupujících, kteří vytvářejí sociální atraktivitu zcela podle motta: „tam, kde je plno, musí být něco zajímavého, snad nějaká mimořádná nabídka“. Avšak v husté tlačenici přináší nakupování méně radosti a opět měníme naši nákupní strategii. Místo toho, abychom se rozhlíželi po regálech, kupujeme cíleně jen to, co potřebujeme.
Odkud tato data pocházejí? Jak uvádí červnové vydání německé Psychologie heute, američtí vědci zaznamenávali po dobu tří týdnů dráhy pohybu více než 1000 návštěvníků supermarketu. Malý přístroj na nákupním košíku – Path Tracker vysílá každých pět sekund signál k elektronickému přístroji, který tento signál přijímá. Tak mohli vědci vyhodnotit, kolik času tráví nakupující u kterého regálu. Paralelně s mapováním dráhy byly vyhodnocovány obsahy nákupních košů. Tímto způsobem vědci přišli uvedeným třem faktorům, které ovlivňují naše nákupní chování.
Follow
