Guerilla v angličtině znamená partyzán, případně bandita. Proto ten zvláštní titulek. V každém případě nejsem příliš daleko, pokud porovnání marketingu a boje použiji. Ostatně posuďte sami.
Guerilla marketing je jeden ze způsobů, jak relativně levně, avšak účinně, komunikovat s veřejností. Tento druh marketingu se přičítá – jako ostatně většina tržních novinek – americkým tvůrcům. Již v polovině osmdesátých let vyšla v USA kniha s názvem Guerilla marketing, ve které byly základní podoby toho typu marketingu popsány. Dnes tuto knihu můžeme zakoupit jako „bestseller“ i u nás. A celkem pochopitelně se tyto techniky záhy rozšířily po celém světě.
Mezi hlavní rysy guerilla marketingových kampaní patří asi tyto: nízké náklady, vysoká efektivita, široký „rozptyl“ mezi příjemci, samovolné šíření kampaně dále, humor (mnohdy dvojsmyslný), rychlé odeznění.
Kromě „humornosti“ lze celkem snadno odvodit, proč se ujal název guerilla. Stejně jako malé partyzánské jednotky v rychlosti zaútočily na většího nepřítele, způsobily mu malé, ale citelné ztráty, a rychle zmizely, tak i u guerilla marketingu se využívá překvapivý „útok ze zálohy“ a další vyčkávání v anonymitě, v bezpečí úkrytu.
Jak konkrétně může tento „útok“ vypadat, se velmi často přesvědčují třeba politici. Před každými volbami investují nemalé peníze do svých kampaní, dopředu pronajímají billboardy a platí štáby poradců. Hned, jak kampaň vypukne, protistrany hledají způsob, jak zneužít politické proklamace svých protivníků, jak je znevážit a ukázat voličům, co se pod slogany vlastně skrývá. Mnohdy to ovšem nemusejí být přímí konkurenti – často jde o „aktivisty“ bez stranické příslušnosti. O tom, že jde nepochybně o guerillu, nás snadno přesvědčí fakt, že stačí jedno slovo (mnohdy jen písmeno) dopsané na billboard protikandidát a smysl sdělení za desítky tisíc korun jde vniveč. Voliči se ovšem pobaví. I když je otázkou, na kterou stranu se u uren přikloní.
Nemusí však jít jen o politický boj. Stejně šikovně jde praktik guerilly využít pro „běžné“ marketingové snažení na internetu, v e-mailové komunikaci nebo na sociálních sítích. Zde se pak často guerilla marketing prolíná s virálním marketingem, popřípadě dostává nádech WOM = Word-of-mouth marketing, česky šeptanda.
Guerilla marketing má dvě hlavní úskalí. Zaprvé jde o velmi specifický jev, který se šíří svými cestami a nedá se příliš regulovat podle potřeby zadavatele, zadruhé u tohoto druhu marketingu vždy zadavatel balancuje na hraně zákona. Jako důkaz uveďme nejčastější způsoby šíření guerilla kampaní: přelepování cizích plakátovacích ploch, využívání graffiti, umisťování různých papírových či jiných nosičů na místa, která nám nepatří atd.
Více o Guerilla marketingu:
Guerilla marketing
50 zlatých pravidel Guerilla marketingu (1.)
50 zlatých pravidel Guerilla marketingu (2.)
Povedené Guerilly