Ekonomický růst v r. 2010 předčil očekávání (prognóza ČBA předpokládá v r. 2010 růst reálného HDP na úrovni 2,3 %). Hlavními faktory, které stojí za tímto příznivým vývojem jsou silná vnější poptávka (zejména Německa) a doplňování stavu zásob. Pozitivní roli sehrál i příznivý vývoj finančních trhů v ČR, včetně nízkých úrokových sazeb ČNB a také výrazné snížení volatility kurzu měny. Za r. 2010 je očekáván růst bankovních úvěrů soukromému sektoru přes 3 % (zejména díky růstu úvěrů obyvatelstvu).
Prognóza 2011
V roce 2011 prognóza očekává zpomalení růstu ekonomiky na 1,8 %. To je způsobeno hned několika faktory. Zpřísnění fiskální politiky bude mít dopad na soukromou spotřebu (v souvislosti s poklesem reálných mezd ve veřejném sektoru a jeho důsledky na vývoj mezd v celé ekonomice) a současně dojde k poklesu spotřeby vlády i rozsahu veřejných investic. Dalším faktorem zpomalujícím zlepšení v oblasti investic, který má viditelný dopad na prognózu vývoje HDP, budou důsledky „ukončování fotovoltaického boomu z roku 2010“, i když jistá setrvačnost v dokončování projektů bude pravděpodobně patrná i počátkem roku 2011. Struktuře očekávaného růstu HDP i nadále dominuje zahraniční poptávka (primárně růst v Německu) a zlepšení v oblasti investic (s nižší rolí zásob než v roce 2010), zatímco jak vládní tak soukromá spotřeba budou růst ekonomiky mírně brzdit. K pozitivní meziroční dynamice investic přispěje rozšiřování kapacit v oblasti průmyslu (zvyšující se využití kapacit a nízké investice do nových). Predikováno je pouze mírné zlepšení situace na pracovním trhu (pokles míry nezaměstnanosti) a inflace v blízkosti inflačního cíle ČNB (2,1 %). Česká koruna by měla pokračovat v mírně apreciačním trendu (prognóza kurzu k EUR na 24,5 Kč). I nadále záporné reálné krátkodobé úrokové sazby budou přispívat k dalšímu růstu úvěrových aktivit bankovního sektoru (6,8 %), přičemž k oživení dojde i u úvěrů nefinančním podnikům (prognóza růstu o 2 %).
Mezi hlavní rizika prognózy na rok 2011 patří:
- nejistota vnějšího prostředí, především slabší než očekávaná vnější poptávka (toto riziko má však symetrickou povahu, prognóza vychází z růstu HDP v EMU v roce 2011 o 1,4%),
- rostoucí ceny komodit s negativním dopadem do cen importů, a důsledky v oblasti nastavení úrokových sazeb,
- přílišné posilování a nebo velká volatilita směnného kurzu české koruny (s tím, že riziko ovšem představuje i výrazné znehodnocení kurzu Kč),
- nejistota ohledně skutečného rozsahu a dopadu fiskální restrikce. To má dva možné projevy – nižší než očekávaný rozsah restrikce může přispět k vyššímu růstu ekonomiky. Pokud však pomalá konsolidace veřejných financí sníží kredibilitu ČR či posílí nejistotu ohledně domácích politik (například daňové), budou postupně převažovat důsledky negativní.
Výhled pro rok 2021
Pro r. 2012 je očekáván pomalý návrat ekonomiky k potenciálnímu růstu, současně je předpokládáno jen postupné uzavírání mezery výstupu. Nejistota ohledně toho, do jaké míry je budoucí potenciální růst ekonomiky nižší než před krizí je však značná. Struktura růstu předpokládá kladné přírůstky soukromé i vládní spotřeby i vyšší tempo růstu investic (a tudíž snížení závislosti na exportu). Při HDP rostoucím dle aktuální prognózy o 3 % a při předpokládaném pomalejšímu růstu v eurozóně by mělo docházet ke zrychlení tempa konvergence ČR k vyspělým zemím EU.
Nezaměstnanost by se měla dále mírně snižovat a k dosažení inflace v oblasti cíle ČNB (2,3 %) by i nadále měly stačit nízké nominální úrokové sazby ČNB. Na tomto stavu by se měl podílet i pokračující mírně apreciační trend vývoje kurzu Kč. Nízké úrokové sazby v kombinaci s urychlením růstu ekonomiky přispějí ke zrychlení úvěrování ve všech segmentech.
– red –
Follow
