Dle výzkumu společnosti GfK patří Češi ve svém regionu k nejsolventnějším. Pouze zhruba 20 % obyvatel České republiky uvádí, že nemá žádné peněžní prostředky. Oproti obyvatelům Maďarska (64 %) a Polska (67 %) jsou na tom tedy výrazně lépe. Respondenti uváděli výši soukromých aktiv, tj. akcií, obligací a krátkodobých vkladů (např. na spořicích a běžných účtech), vyjma aktiv uložených v nemovitostech, uměleckých dílech, sbírkách, apod.
Pro srovnání, téměř tři z deseti respondentů v Evropě (29 %) uvádějí, že nemají žádné peněžní prostředky uložené na bankovních účtech, v akciích, životním pojištění či podílových fondech. V západní Evropě je to jeden ze čtyř (23 %), zatímco ve střední a východní Evropě téměř šest z deseti (58 %). Pro srovnání, v USA pouze jeden respondent z deseti uvedl, že nemá žádná peněžní aktiva (8 %).
Možnosti spoření a investic: Žádné nadšení
„O velké spokojenosti se stávajícím stavem nakládání s investicemi se u Čechů hovořit nedá. Asi 33 % dotázaných by raději volilo jiné způsoby investic, než jaké jsou v nabídce. U nejmladší skupiny obyvatel (14 – 29 let) by tak učinili dokonce čtyři z deseti respondentů,“ uvedl Jaroslav Jíra, ředitel pro obchod a marketing GfK Czech. „Více než polovina těch, kteří dnes využívají spořicích účtů a termínovaných vkladů, by raději investovala jinak a například do životního pojištění by dnes už investovala pouhá 4 % obyvatel. Ani ostatní investiční možnosti v nabídce respondenty příliš neoslovují,“ dodal Jaroslav Jíra.
Kam dnes Evropané ukládají své finance
K nejobvyklejším způsobům nakládání s peněžními prostředky patří ukládání na spořicí účty a/nebo krátko a dlouhodobé vklady. V západní Evropě tento způsob využívá 75 % obyvatel, ve střední Evropě 56 %. Češi svěřují své finance spořicím účtům v 50 % případů.
Na druhé místo v Evropě se řadí různé typy životních pojištění, finance do nich ukládají čtyři z deseti Evropanů (v záp. Evropě 45 %, ve střední 24 %). Do životního pojištění vkládá své prostředky 31 % obyvatel České republiky.
Akcie a akciové podílové fondy jsou v Evropě méně oblíbené než v USA. Portfolio Evropanů se skládá z akcií z 16 % a z akciových fondů ze 13 %, přičemž v USA tento podíl činí 34 %/33 %. Absolutně nejvíce do akcií a akciových fondů investují Švédové – 43 % do akcií a 45 % do akciových fondů. Češi tohoto způsobu investic využívají minimálně, v obou případech se k tomuto typu investování hlásí pouze 1,5 % respondentů.
Penzijních fondů využívá více než čtvrtina Evropanů (26 %), obligací 12 % a obligačních nebo smíšených fondů 11 %. Češi si na penzi spoří více, než je evropský průměr – ve věkové skupině 30 – 49 let je to plných 50 % obyvatel. O něco méně ukládají do penzijních fondů starší obyvatelé (50 – 99 let). Ti nejmladší (14 – 29 let) si na penzi spoří prostřednictvím penzijních fondů ve 23 % případů, což se téměř blíží celoevropskému průměru u všech věkových vrstev.
Češi jsou ochotní v investicích riskovat
I po roce nejnižších burzovních indexů v celé Evropě sázejí Evropané při výběru investiční strategie stále na jistotu. Určitě (61 %) nebo spíše (29 %) jsou pro bezpečné investování. V tomto směru patří Češi k výjimce, 12 % uvádí ochotu přijmout při investování vyšší riziko za možnost vyššího zisku. Stejnou odvahu vykazují Američané, o něco vyšší už pouze Švédové (19 %). Naopak např. ve Francii, kde je averze k riskování nejvyšší, jsou ochotna riskovat pouze 3 % obyvatel.
Spoření a investice – kdo rozhoduje?
Zhruba čtvrtina respondentů uvádí, že o rodinných financích rozhoduje jeden z rodiny (muži ve 29 %, ženy v 25 % případů). V polovině domácností rozhodují o úsporách a investicích muž a žena společně. 3 % mužů a žen nemá společné prostředky, ale spoří a investují každý sám.