Více než tři čtvrtiny české populace starší 18 let v květnu 2010 vyjádřila názor, že setrvání u české koruny je pro Českou republiku v současné době výhodou. Důvěra v české banky i v době probíhající ekonomické krize je stále velmi vysoká. Českým bankám alespoň částečně důvěřuje téměř 90 % populace.
Vyplývá to z aktuálního výzkumu společnosti Ipsos pro Zlatou korunu u příležitosti vyhlášení výsledků soutěže Zlatá koruna o nejlepší finanční produkty. Výzkum byl realizován společností Ipsos Tambor začátkem května 2010 na reprezentativním vzorku populace ČR starší18 let. Velikost souboru byla 745 respondentů.
„Česká populace dnes výrazně podporuje setrvání u české koruny, což souvisí se současnými problémy řady evropských zemí, které již jednotnou evropskou měnu mají. Povzbudivým zjištěním je vysoká důvěra v české banky, kde jsme zaznamenali pozitivní vývoj ve srovnání s listopadem 2008.“ komentuje výsledky Tomáš Macků, Research Consulting Director, Ipsos Tambor.
Postoj k české měně
Podle názoru 78% populace je setrvání u české koruny pro Českou republiku v současné době výhodou. V listopadu 2008 si to myslela jenom polovina obyvatel (53%). Výrazně klesl i počet těch, kteří spojují další setrvání u české koruny s možnými ekonomickými komplikacemi. Tyto názory jsou vyrovnané prakticky u všech skupin obyvatel podle sociodemografických charakteristik.
Důvěryhodnost českých bank
Důvěra populace v české banky i v době probíhající ekonomické krize je stále velmi vysoká. Českým bankám alespoň částečně důvěřuje téměř 90 % populace. Oproti listopadu 2008 vzrostl nyní v květnu 2010 počet těch, kteří věří bankám zcela – o 6% bodů. K zaznamenanému posunu došlo ze skupiny populace částečně věřících do kategorie plně důvěřujících v české banky. Větší důvěru projevují muži než ženy, důvěra v banky roste se zvyšujícím se vzděláním.
Co s volnými finančními prostředky
Volné finanční prostředky (5000 Kč měsíčně) by dnes populace nejčastěji uložila na spoření (44%) nebo na účet do banky (19%). Za další nákup by je utratilo jenom 7% populace. Lidé s vysokoškolským vzděláním a starší lidé spíše upřednostňují ukládat zbylé peníze na spoření nebo na účet do banky, s klesajícím věkem a vzděláním naopak roste tendence zbylé peníze utratit či je odložit doma.
„Z výzkumů, které jsme v posledních 2 letech realizovali pro Fóra Zlaté koruny, vyplývá, že dnes se již bezhlavě neutrácí, většina lidí již nakládá s volnými finančními prostředky daleko opatrněji a pečlivě zvažují co s nimi. Dopady probíhající ekonomické krize, ať objektivní či subjektivní, totiž dnes přinutili šetřit i ty, kteří dřív nešetřili, resp. kteří by ani vzhledem ke svým příjmům šetřit nemuseli“, dodává Tomáš Macků z výzkumné agentury Ipsos.
-red-