Tradiční média jsou v ohrožení nejen kvůli globální ekonomické krizi, ale také z důvodu obrovského rozvoje nových digitálních mediálních formátů. Vyplývá to z průzkumu, který mezi 115 novináři ze 27 zemí Evropy, Středního východu a Afriky uskutečnila globálně působící komunikační agentura Burson-Marsteller. Jeho cílem bylo zachytit, jak novináři v různých zemích vnímají svůj obor a zjistit, jaký dopad na jejich práci má ekonomická krize i digitální revoluce.
„V měnícím se mediálním průmyslu musíme vytrvale zachovávat etické principy komunikace a zároveň se naučit používat digitální nástroje komunikace nejen s novináři, ale zejména s celým novým digitálním a sociálním prostředím,“ říká Dennis Landsbert-Noon, ředitel Media Practice Burson-Marsteller EMEA. V dnešním světě podle něj může být nejvlivnějším médiem i jediný bloger, který svůj komentář či polemiku píše ve své ložnici. To podle něj klade také zcela nové nároky na práci agentur působících v PR i v monitoringu médií.
Celkem 81 procent účastníků průzkumu potvrdilo snižování počtu pracovníků v médiích v posledním roce s tím, že nejvíce se to dotklo zkušených novinářů, které případně nahradili méně zkušení a tedy levnější pracovníci. V souvislosti s tímto jevem prohlásilo třináct procent respondentů, že nadále nemají čas na tiskové konference či účast na jiných akcích pro média. Novináři v průzkumu uvedli, že kvalita a standardy jejich oboru se snižují, ať již z důvodu přijímaných úsporných opatření, či v důsledku ohromného rozvoje nových médií.
„Přesun prostředků z reklamy z tradičních do nových médií vede k tomu, že média musejí přehodnocovat své tradiční obchodní modely, stejně tak píáristé své zaběhané postupy,“ říká Michal Donath, generální ředitel české pobočky Burson-Marsteller. „A platí to jak ve světě, tak u nás. K etice komunikace přibyla kromě pravdivosti další nutná podmínka: Kdo nestíhá jít s dobou, má prostě smůlu,“ dodává Donath.
Novináři se vůbec neshodli na tom, zda má digitální revoluce v jejich oboru pozitivní nebo negativní dopady. Většina souhlasila s tím, že nové digitální nástroje jim daly nebývalý přístup k informacím. Přesto vzrůstající konkurence – stejně tak jako de-profesionalizace jejich oboru „občanským žurnalismem“ byly zmiňovány jako důvod znepokojení. Například blogy hodnotilo devatenáct procent respondentů pozitivně a jejich dopad na žurnalistiku vidí jako dobrý. Dvacet sedm procent však uvedlo přesný opak, tedy že tento nový mediální formát jejich obor poškodil. Čtyřiadvacet procent nevidí vliv žádný.
– red –
Follow
