Společnost GfK Czech provedla šetření, v němž zjišťovala, jak zavedení tří dnů bez nemocenské ovlivnilo způsob léčby u onemocnění typu chřipka, viróza, lehké nachlazení.
Ke změně ve způsobu léčby došlo u třetiny obyvatel (34 %). Dotčená část veřejnosti před zavedením změny v nemocenské podle svého sdělení mnohem méně často volila samoléčbu a pokračovala v docházce do zaměstnání (dříve 19 %, nyní 41 %). Asi každý druhý (49 %) z těch, kteří se cítí změnou ovlivněni, dříve navštěvoval lékaře a nechával se uznat práce neschopným, což nyní činí pouze každý desátý (10 %).
K ovlivněným patří lidé nejrůznějších sociálně-demografických kategorií. Statisticky významně (vzhledem ke svému zastoupení v populaci) to jsou lidé v nejproduktivnější fázi životního cyklu (20 – 49 let věku). Především středoškolsky vzdělaní s maturitou, manažeři, odborníci, OSVČ, podnikatelé a kvalifikovaní dělníci a mistři. K samoléčbě častěji než dříve přistupují živitelé rodin, zejména z domácností se závislými dětmi a se středními příjmy.
Obvyklé způsoby léčení chřipky či virózy
Nejčastěji, v plných 42 % případů, respondenti uváděli, že tato onemocnění léčí sami bez pomoci lékaře, přičemž dále docházejí do školy či zaměstnání. Pro neschopenku k lékaři si dojde každý pátý občan a každý šestý si vezme na pár dní dovolenou a uchýlí se k samoléčbě. Každý osmý si pak vyžádá od lékaře recept a dál dochází do zaměstnání.
Odborníci, podnikatelé a OSVČ se nejčastěji léčí sami a dál docházejí do práce. K dovolené se samoléčbou sáhnou obvykle plně zaměstnaní řadoví nemanuální zaměstnanci a lidé s vyššími příjmy. K vyzvednutí receptu u lékaře s následným doléčováním v práci přistupují nejčastěji kvalifikovaní dělníci a zaměstnanci s vyššími a středními příjmy. Neschopnost si nechávají od lékaře napsat studenti a žáci.
Reakce na onemocnění typu chřipka, viróza či lehké nachlazení – před a po zavedení 3 dnů bez nemocenské.
Follow
