Hluboká recese způsobila růst počtu podnikových insolvencí v 15 zemích EU plus v Norsku a ve Švýcarsku na 185 111. Bylo tak evidováno o 22% případů insolvencí více než v roce 2008, kdy požádalo o zahájení insolvenčního řízení téměř 152 000 podniků. V zemích střední a východní Evropy se počet insolvencí firem zvýšil o 40% a byl téměř dvakrát vyšší ve srovnání se západní Evropou. V roce 2009 bylo nuceno oznámit insolvenci 47 177 východoevropských podniků (v roce 2008 to bylo 33 707 podniků).
V západní Evropě se nejvýraznější nárůst projevil ve Španělsku a v Irsku – Německo se nachází pod evropským průměrem.
Ve Španělsku se počet insolvencí během jednoho roku téměř zdvojnásobil. Bylo zaregistrováno celkem 4.900 případů, což je o 93,8 % více než v roce 2008 (2.528 případů). Následuje Irsko s nárůstem o 81,1 % (celkový počet insolvencí v roce 2009 1.400, v předchozím roce 773), dále Nizozemí (nárůst o 53,4 %; 10.500 případů insolvencí firem) a Dánsko (nárůst o 51,0 %; 5.600 případů insolvencí).
Pod hodnotou průměrné míry nárůstu insolvencí (+21,9%) zůstal počet případů insolvencí v Rakousku (plus 8,5 %; 7.050 případů), Belgii (plus 11,3 %; 9.430 insolvencí), Francii (plus 12,2 %; 55.800 případů) a Německu (plus 16,0 %; 34.300 případů insolvenčních podniků). Se svými 20.300 insolvencemi se Velká Británie řadí – vedle Francie a Německa – mezi tři evropské země s nejvyšším absolutním počtem případů insolvencí podniků.
Vlna insolvencí významně ochromila průmysl – krachy firem postihly 1,7 milionů pracovních míst
V rámci celého území Evropy bylo zhruba 20.800 podniků ze zpracovatelského průmyslu nuceno absolvovat cestu k insolvenčnímu soudu. Na celkovém počtu evropských insolvencí se zvýšil podíl sektoru služeb: bylo hlášeno zhruba 70.000 insolvencí podniků poskytujících služby. To znamená 37,7 % všech registrovaných případů insolvencí (v předchozím roce: 36,5 %; 55.500 podniků).
V oblasti evropského stavebního průmyslu se situace, pokud jde o případy insolvence v roce 2009, poněkud zklidnila. Svoji činnost ukončilo zhruba 38.800 stavebních podniků (v předchozím roce to bylo 32.000). Podíl tohoto sektoru na vývoji insolvencí se lehce snížil, a to z 21,1 na 20,9 procent.
V rámci Evropy poklesl počet insolvencí v sektoru obchodu z 32,4% (v roce 2008) na 30,2%. Ovšem absolutní počet nesolventních podniků vzrostl ze 49.200 na 56.000.
V souvislosti s výrazným nárůstem počtu případů insolvencí v průmyslových podnicích došlo v roce 2009 k ohrožení většího počtu pracovních míst. Podle odhadů se zhruba 1,7 milionů zaměstnanců dotkla nesolventnost jejich zaměstnavatele. V roce 2008 zažilo 1,2 milionů zaměstnanců úpadek podniku, ve kterém pracovali.
Ve střední a východní Evropě jsou dopady krize citelnější
Ze zemí střední a východní Evropy je situace nejhorší v Lotyšsku a Litvě. Česká republika je na třetím místě s 56,9% meziročního nárůstu insolvenčních návrhů.
V absolutních číslech byl nejvyšší počet insolvencí v Rumunsku a v Maďarsku, což představuje 78,8% z celkového počtu insolvencí sledovaných zemí střední a východní Evropy. Tato čísla jsou ovlivněna metodikou vykazování – zahrnutím likvidací.
Situace v USA
Spojené státy hospodářskou krizi, která je nejzávažnější od druhé světové války, dosud nepřekonaly. Zhruba 60 600 podniků muselo v roce 2009 zažádat o ochranu věřitelů. V roce 2008 bylo v USA takto postiženo 43.546 podniků (znamená to nárůst o 39,2%). Počet osobních bankrotů (spotřebitelé) znovu dosáhl miliónové hodnoty: 1,421 mil. soukromých osob se prohlásilo za neschopné platit. Rok předtím bylo v této situaci 1,074 mil. osob. Nárůst zde dosáhl 32,3%, což bylo podstatně více než v Evropě (+ 12,4 %).
-red-
Follow
