Jednou z obětí finanční krize, která málem rozložila americký bankovní systém a přivodila nejdelší poválečnou recesi, byl dolar. Ten na přelomu roku sice o pár procent zpevnil, avšak řada fundamentálních modelů ukazuje na to, že má-li se dolar přiblížit své rovnovážné hodnotě mělo by jít spíše o posílení v řádu desítek procent.
Jednoduchou a často citovanou možností jak rychle zjistit odchylky měnových kurzů od zákona jediné ceny (neboli tzv. od konceptu parity kupní síly), je vzít za bernou minci ceny hamburgerů Big Mac celosvětové sítě McDonald’s. Ty čas od času porovnává britský ekonomický týdenník The Economist. Podle jeho lednových údajů o dolarových cenách Big Maců je dolar výrazně podhodnocen oproti většině neasijských měn. Výjimkou je snad jen britská libra, která se potýká s obdobnými následky měnové krize.
V Československé obchodní bance, inspirováni Economistem se rozhodli, že zkusí najít produkt či službu, který spíše vyjádří podobu mezinárodně obchodovatelného statku než neobchodovatelného, a který by šlo alternativně použít k poměřování cenových hladin (a z toho odpovídajících odchylek aktuálních měnových kurzů od jejich teoretické hodnoty). Vzhledem k dostupnosti cen jednotlivých produktů na internetu se rozhodli poměřit cenovou hladinu u vybraného kusu nábytku IKEA.
Cenové šetření hovoří ještě daleko zřetelnější řečí ve prospěch pravdivosti hypotézy o výrazně podhodnoceném dolaru. Po přepočtu cen identického kusu nábytku na dolary ve vybraných zemích bylo zjištěno, že ceny v americké odnoži IKEA jsou nižší, nejen oproti vyspělým evropským zemím, ale také např. oproti Číně, u které se má všeobecně za to, že její měna je vůči dolaru výrazně podhodnocena (o čemž mimo jiné svědčí i ceny dolarových Big Maců). Pochopitelně, že nižší dolarové ceny v USA, ve srovnání s jinými zeměmi, lze do jisté míry vysvětlit faktem, že na velkém americkém trhu panuje vyšší konkurence, která razantněji tlačí marže prodejců dolů. Nicméně, tímto faktorem lze vysvětlit odchylky v řádu 10-20 %, nikoliv nižší cenovou hladinu v řádu 45 %, jako je tomu u eurozóny či dokonce vyšší o 70-80 %, jako je tomu v případě České republiky či Kanady. Zde je zřejmé, že zaúřadoval slabý dolar – ten vinou finanční krize stále dělá z USA lacinou zemi.
-red-