Polovina obyvatel ČR nevěděla o dosavadní povinnosti výrobců dodržovat standardní velikost balení některých produktů. Zrušení tohoto nařízení hodnotí občané spíše negativně. Změna podle nich povede ke zhoršení orientace mezi výrobky a poskytne výrobcům prostředí pro „neviditelné zdražování“. Obyvatelé si rovněž uvědomují nutnost zvýšení vlastní iniciativy při nákupu. Také z tohoto důvodu jsou nakloněni rozšíření povinnosti uvádět měrnou cenu výrobku i na prodejny, které ji dosud neměly.
„Jmenovitá množství výrobků“
Na některé výrobky, které jsou předmětem denní spotřeby, přestala platit omezení týkající se standardní velikosti balení. V našem šetření se ukázalo, že takřka polovina obyvatel o dosavadním nařízení zavazujícím výrobce neví vůbec a přibližně čtvrtina se o něm dozvěděla teprve nedávno. Mezi relativně více informované patří ženy a lidé starší 45 let.
Hodnocení aktuální změny je mezi Čechy také velmi ambivalentní. Každý třetí obyvatel ČR má k této změně nevyhraněný postoj („je mi to jedno“), dalších 26 % hodnotí tento krok pozitivně, 36 % naopak negativně a 5 % neví.
Na druhou stranu si spotřebitelé uvědomují, že podobné změny mohou mít dopad na jejich nákupní chování. Jak bude zřejmé níže, v celém šetření se vyskytoval relativně vysoký podíl obyvatel, kteří odpovídali „je mi to jedno“, „nevím“, „nesleduji“. Tento fakt může poukazovat jednak na skutečný nezájem, jednak také na okolnost, že si Češi v některých ohledech nedokáží představit důsledky této změny a její dopady na vlastní život.
Možné dopady
Jen nemnoho občanů si dokáže jako důsledek této změny představit příležitost k úspoře. Možnost ušetřit ve zrušení tohoto nařízení vidí spíše lidé ekonomicky neaktivní stejně jako lidé s měsíčním hrubým příjmem domácnosti do 15.000 Kč/měsíc.
Podobně nejsou lidé příliš silně nakloněni představě, že tato změna otevře prostor pro kreativitu výrobců. Množství odpovědí „nevím“ může opět napovídat, že si obyvatelé tento možný důsledek těžko představují.
Naopak silné zastání má názor, že zrušení dosavadní povinnosti může pro výrobce představovat příležitost k „neviditelnému zdražování“. Tento předpoklad má silnou podporu mezi všemi věkovými skupinami, ale nejsilněji (vyjádřeno zastoupením odpovědi „rozhodně souhlasím“) je tato obava zastoupena u nejstarší věkové skupiny. Dále se spotřebitelé domnívají, že možným důsledkem může být složitější orientace mezi výrobky a nutnost aktivnějšího přístupu nakupujícího. Není překvapivé, že očekávání složitější orientace mezi výrobky nabývá na významu s věkem spotřebitele. Podobný trend se ukazuje i u otázky týkající se nutnosti aktivnějšího přístupu spotřebitelů k hledání informací o hmotnosti či objemu výrobků. Navíc je tento názor silněji zastoupen mezi ženami (74 % žen a oproti tomu 59 % mužů).
Měrná cena výrobku
Z šetření dále vyplynulo, že šest z deseti respondentů při nakupování alespoň někdy věnuje pozornost měrné ceně výrobku.
Relativně méně často věnují při nákupu pozornost měrným cenám výrobků mladší respondenti do 29 let a muži. Toto zjištění podporuje výše uvedená fakta týkající se dopadu na nákupní chování mužů (viz podíl mužů a žen, kteří se domnívají, že tento krok bude spojen s většími nároky na jejich aktivní vyhledávání informací). Muži věnují pozornost měrným cenám v porovnání s ženami méně, a proto se dopad tohoto kroku pravděpodobně promítne do jejich nákupního chování v menší míře.
Ukázalo se také, že poměr spotřebitelů, kteří alespoň někdy sledují měrné ceny výrobků, vůči těm, kteří jim nevěnují pozornost, nesouvisí s výší příjmu jednotlivých domácností. U domácností s nižšími příjmy je nicméně patrný relativně větší důraz na sledování měrných cen výrobků (na základě podílu odpovědi „cenu vždy sleduji“).
Na otázku týkající se rozšíření povinnosti uvádět měrnou cenu výrobku i na ostatní prodejce (dnes platí jen tam, kde prodejní plocha přesahuje 400m2) odpověděli dva ze tří respondentů, že by tuto změnu uvítali. Opět byl tento názor silněji zastoupen mezi ženami a respondenty nad 60 let (69 %), což u obou skupin koresponduje s dříve zjištěnými fakty týkajícími se sledování měrných cen a obav ze špatné orientace mezi výrobky.