Krize – slovo, které je dnes a denně skloňováno v médiích zejména v souvislosti se situací na světových finančních trzích. Ale jaký je názor Čechů na světovou finanční krizi? Vnímají ji spíše jako abstraktního strašáka, nebo jako konkrétní nebezpečí, které by je v nejbližších týdnech mohlo ohrozit? V současnosti v ČR více než polovina (52 %) občanů přiznává, že má větší či menší obavy, aby se jejich životní úroveň v důsledku světové finanční krize nesnížila. Prokázala to studie GfK Praha realizovaná v listopadu 2008*.
Lidé v Česku se v souvislosti s finanční krizí ani tak nebojí o své úspory v bankách jako spíše o snížení svého blahobytu. Obávají se toho, čemu se dnes decentně říká přechod od finanční krize k hospodářské recesi, která s sebou přináší pokles výroby a propouštění. Strachem o svůj životní standard jsou nejvíce zasaženi obyvatelé středně velkých průmyslových měst (68 %), kvalifikovaní dělníci (65 %) a část populace nacházející se v předdůchodovém věku od 45 do 59 let. Z této věkové skupiny trpí obavami 63 % dotázaných (viz graf 1).
Obavy z poklesu životní úrovně nejsou záležitostí vzdělání – respondenti se základním a vysokoškolským vzděláním vyjadřují své obavy přibližně stejně často. I přesto, že České republice se zatím krachy bank, tak důvěrně známé ze zahraničí, vyhýbají, obavy o své úspory vyjádřilo 38 % respondentů. Mírná nadpoloviční většina (55 %) Čechů se pak o své úspory neobává (viz graf 2).
Češi zatím nepanikaří
Nedůvěra ke stavu bankovního systému a obavy o své úspory zatím nedosáhly takové úrovně, aby mobilizovaly významnou část obyvatelstva k akci. Konkrétní kroky k zabezpečení se proti finanční krizi podniklo jen necelých 6 % obyvatelstva. Nejčastěji se Češi odhodlali k výběru svých vkladů, případně k investicím do nějaké nemovitosti nebo k nákupu dražších předmětů dlouhodobé spotřeby. K šíření paniky mezi obyvatelstvem evidentně nedochází.
„Nicméně nikdo neví, jak velký impuls může stačit k tomu, aby se situace radikálně nezměnila. Proto je dnes navýsost důležité to, jak se chovají naše elity. Jejich dnešním úkolem je šířit důvěru,“ komentuje studii její autor Pavol Frič z GfK Praha a dodává: „Jenže i pro českou realitu je příznačné, že stále čeká na obnovení důvěry mezi bankami, tedy mezi elitami svého druhu navzájem.“
Již před několika lety se ozývaly hlasy některých ekonomů, kteří finanční krizi předvídali a dokázali i popsat její průběh. „Ze strany mocných politiků jim však nebylo dopřáno sluchu, a to i proto, že jiní ekonomové jejich předpovědi úspěšně zpochybňovali. Kdyby ekonomové unisono volali na poplach, možná by je politici vyslechli a pokusili by se finanční krizi předejít a zachovali by si svoji důvěru v očích obyvatelstva. To vše znamená jediné, že krizi důvěry k elitám už tady máme. Otázkou ale zůstává, jak je hluboká,“ uvažuje Pavol Frič.
Podle odpovědí respondentů důvěra v preventivně-nápravné kroky vlády jen lehce překračuje dvě pětiny (42 %) obyvatelstva. Navýšení pojištění vkladů do výše 50 tisíc euro však považuje za nedostačující každý třetí dotázaný a přibližně čtvrtina respondentů se necítí kompetentní tento krok vlády posoudit. Zajímavé je, že nedůvěra k vládním krokům směřujícím k případné sanaci vkladů je nejvyšší u vysokoškoláků a se snižováním vzdělání klesá.
„Je otázka, zda je tato nedůvěra projevem pocitu, že vládní garance představují z dlouhodobého hlediska morální hazard a nebezpečný precedens i pro ostatní podnikatelské sektory (aktuálně například pro automobilový průmysl), anebo zda je nedůvěra daná spíše pocitem nedostatečnosti zásahů státu a volání po jejich zesílení,“ komentuje tento výsledek Karel Šafář, Account Manager GfK Praha pro finanční sektor. Nejnižší důvěra je u lidí se základním vzděláním, z nichž ale plné dvě pětiny neumí tyto kroky vlády posoudit (viz graf 3).
Slováci mají z krize obavy
Dle on-line průzkumu GfK Slovakia** pociťuje třetina Slováků v souvislosti se zprávami o finanční krizi v USA zjevné obavy a polovina našich východních sousedů pak přiznala určité mírné obavy. I přesto zůstávají Slováci optimisty ohledně možného dopadu krize na slovenskou ekonomiku, neboť více než polovina z nich se domnívá, že krize bude mít na ekonomiku SR menší dopad než na západní trhy. Téměř dvě pětiny (38 %) Slováků si však myslí, že SR bude snášet následky krize stejně jako USA a západní Evropa.
Důvěra obyvatel Slovenska je zatím vůči bankám vysoká. Více jak 60 % z nich je přesvědčeno, že bankám v SR nehrozí podobné finanční problémy, jako zaznamenaly banky ve Spojených státech a v západní Evropě (viz graf 4).
Tato vysoká důvěra v banky působící na Slovensku je důsledkem toho, že respondenti nepociťují ani výraznější ohrození svých úspor. Téměř polovina (48,2 %) Slováků nemá vůbec žádné obavy o svoje úspory a 30,9 % se vyslovilo, že má o své úspory uložené ve slovenských bankách jen mírné obavy (viz graf 5).
Rezervovaný postoj Slováků k finanční krizi potvrzuje i zjištění, že více jak 90 % respondentů zatím nepodniklo žádné konkrétní opatření, aby předešli možným finančním ztrátám. Zbytek dotazovaných zvážil výši úspor a nejčastěji se rozhodl pro jejich rozložení do několika bank anebo jejich vložení do bezpečnějších a méně rizikových nástrojů.
Průzkum též zjišťoval, co by Slováci dělali, kdyby byli v důsledku krize nuceni omezit osobní výdaje a výdaje na domácnost. Jako první v pořadí by se zřekli posezení v kavárnách a návštěv restaurací. Následovalo by omezení cestování a dovolených a přestali by si kupovat elektroniku. Následně by se zřekli zábavy a volnočasových aktivit. Nejmenší omezení by se týkala výdajů na potraviny, dopravu, případně cestovné a internet.
*Studie GfK Praha realizovaná v listopadu 2008 na vzorku 1000 respondentů.
**On-line průzkum GfK Slovakia se realizoval v říjnu 2008 na vzorku 500 respondentů.
Follow
