Ing. Jiří Labský, CSc., jeden z autorů patentu, společně s ředitelem Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd České republiky, v.v.i. RNDr. Františkem Rypáčkem, CSc. a zástupci firmy Wake představili nový unikátní zdravotnický prostředek Hemagel určený k hojení i velmi rozsáhlých poranění a poškození kůže. Hema – polymerní nosič v kombinaci s další účinnou látkou, která je původním českým patentem vzniklým na půdě ústavu – dokáže velmi účinně vázat volné kyslíkové radikály v ráně. Tím výrazně urychluje hojení, snižuje bolestivost a potlačuje vznik strupů a jizev. Hemagel je účinný i na jinak velmi těžko léčitelná poškození kůže jako jsou proleženiny nebo tzv. diabetická noha.
„Unikátnost našeho objevu spočívá v tom, že se nám podařilo do struktury polymeru zabudovat účinné lapače volných kyslíkových radikálů,“ řekl dnes Ing. Jiří Labský, CSc., který byl jedním ze dvou pracovníků ústavu podepsaných pod patentem. Jiří Labský pracoval třicet let v oddělení kontaktních čoček, kde se zabýval právě pokusy o navázání lapačů volných kyslíkových radikálů do polymerních struktur. Chemicky tyto lapače patří do skupiny stéricky stíněných aminů a masově se používají např. v gumárenském průmyslu.
„Při jednom z výzkumů jsme se zabývali chemickými procesy v oku, které je popálené intenzívním UV zářením. Naměřili jsme přitom velké koncentrace právě volných kyslíkových radikálů. Zkusili jsme vytvořit kontaktní čočku, která obsahovala lapače těchto radikálů. A ona dokázala oko velmi rychle vyléčit,“ pokračoval Jiří Labský.
Odtud byl jen krok k použití nové účinné látky i na jiné druhy poranění. Volné kyslíkové radikály totiž masivně vznikají všude tam, kde je poškozený organismus a kde probíhá zánětlivý proces. Látka, do které tým Ústavu makromolekulární chemie stéricky stíněné aminy zabudoval, je poly(2-hydroxyethylmetakrylát) – stejný polymer, který stojí za vznikem měkkých kontaktních čoček. Objev Hemagelu tak navázal na práci zakladatele Ústavu makromolekulární chemie, kterým byl v padesátých letech profesor Otto Wichterle.
Užití polymerního gelu má hned několik výhod. Polymerní matrice je tvořena velkými makromolekulami, které jsou navzájem propojeny do sítě. To zabraňuje průniku těchto molekul přes kůži do těla, takže zůstávají stále na povrchu rány. Umožňují tak aktivní látce soustavně působit. Gel navíc obsahuje velké množství vody a zajišťuje tak v ráně tzv. „mokré hojení“, které dále napomáhá léčbě.
V roce 1997 byl vynálezu udělen český patent, cesta k volně dostupnému prostředku ale zdaleka ještě nekončila. Převod laboratorně získaných výsledků do provozní podoby, kterou lze vyrábět ve velkých objemech, byl velmi složitý. Výroba Hemagelu je i dnes velmi náročná a drahá.
Držitelem patentu ve státech Evropské unie, Spojených státech amerických, Japonsku a Kanadě je Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i. , který na základě smluvního vztahu poskytuje výrobní práva společnosti Wake spol. s r.o. „Na dalším výzkumu polymerů pro zdravotnické účely pracujeme i nyní a pevně věřím, že Hemagel je jen prvním v řadě našich společných projektů“, doplnil RNDr. František Rypáček, CSc., ředitel Ústavu makromolekulární chemie.
„Účinná látka Hemagelu byla klinicky testována ve třech českých nemocnicích. Výsledky potvrzují, že Hemagel je vysoce účinný prakticky na všechny druhy ran a poranění kůže – od odřenin a řezných ran, přes popáleniny až po velmi těžko hojitelné bércové vředy a proleženiny,“ řekl dnes Miroslav Vlk, jednatel firmy Wake spol. s r.o., která Hemagel vyrábí. Během testování firma zjistila, že Hemagel pomáhá i v takových případech, kde to nikdo nečekal. „Ačkoliv Hemagel není antivirotikum, dokáže zahojit i opar. Stejně překvapující byly jeho účinky na projevy lupénky,“ pokračoval Miroslav Vlk. Společnost Wake v těchto dnech uvádí Hemagel na český trh, kde je registrován jako zdravotnický prostředek. Hemagel je volně k dostání ve většině lékáren.
– red –
Follow
