V dubnu letošního roku realizovala společnost GfK Praha reprezentativní výzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak velkou pozornost televizní diváci věnují reklamě. Dotázáno bylo celkem 1000 osob ve věku 15-79 let, vzorek respondentů byl vytvořen náhodným výběrem.
Pouze čtvrtina dotázaných v dubnovém výzkumu agentury GfK uvedla, že v průběhu reklamního bloku obvykle zůstává u televize a dívá se. Velká část respondentů od televizoru odchází (42 %) nebo přepíná na jiné programy (38 %). Z konkrétních reklam jsou jednoznačně nejvíce v myslích respondentů vryty spoty Vodafone s Petrem Čtvrtníčkem.
Na otázku „Co obvykle děláte v době, po kterou v televizi běží reklamní blok?“ největší část respondentů (42 %) odpověděla, že během reklamních bloků zpravidla nezůstává u televizoru a odchází jinam (na WC, pro jídlo či nápoje).
Téměř stejně velký je podíl respondentů, kteří podle svých slov během reklamního bloku sice většinou zůstávají u televizoru, ale přepínají na jiné programy (38 %).
Odpověď „obvykle zůstávám u televize a dívám se“ uvedla čtvrtina dotázaných (26 %). Tuto odpověď častěji uváděly ženy, zatímco odpověď „přepínám programy“ byla ve větší míře typická pro muže.
V tomto případě se jednalo o otevřenou otázku – respondentům nebyly poskytnuty možnosti odpovědí, ze kterých by museli vybírat. Jejich odpovědi tedy byly spontánní a kategorizovány byly až následně. Dotázaní pochopitelně mohli uvést více odpovědí, proto je celkový součet odpovědí vyšší než 100 procent.
S uvedenými výsledky koresponduje i odpověď na další otevřenou otázku „Zaznamenal/a jste v poslední době nějakou televizní reklamu, která se vám líbila?“. Více než čtyři desetiny dotázaných osob (42 %) uvedly, že televizní reklamě nevěnují větší pozornost a že si žádnou takovou reklamu nevybavují.
Mezi oblíbenými reklamami zbývající respondenti jednoznačně nejčastěji jmenovali reklamní spoty Vodafone s Petrem Čtvrtníčkem – tyto reklamy se líbily 20 procentům oslovených. Další televizní reklamy byly uváděny s frekvencí do 4 procent; celkem bylo jmenováno více než sedm desítek TV reklam. Viditelnost a oblíbenost reklamy ale nemusí být zárukou její účinnosti.
Za důležitý poznatek výzkumu dále považujeme fakt, že téměř pětina dotázaných podle svých slov při televizních reklamních blocích tlumí nebo dokonce vypíná zvuk televizoru. Není přitom podstatné, zda reklamní blok běží mezi televizními pořady, nebo v jejich průběhu.
Je třeba upozornit, že v případě tohoto výzkumu získáváme poznatky o chování lidí zprostředkovaně, na základě dotazování. Zaznamenané odpovědi tak byly poznamenány určitou mírou stylizace, kdy respondent např. nechce připustit, že by reklama na jeho život mohla mít výraznější vliv; pochopitelně také nemůžeme vyloučit podprahový vliv reklamy v případech, kdy se divák třeba i záměrně snaží reklamu ignorovat. V každém případě však tento výzkum dokládá přesycenost nezanedbatelné části televizních diváků reklamou a snahu o její eliminaci ze sledovaných programů. Dnešní diváci sledují reklamu výrazně méně než v 90. letech a míra zaujetí těch, kteří se na ni dívají, je podstatně nižší.