Dva a půl roku po vstupu do EU dvě třetiny nových občanů EU stále věří, že pracovní a vzdělávací příležitosti v ostatních evropských zemích představují zlepšení jejich situace. Na druhé straně však řada z nich zaznamenala, že se po vstupu do EU zvýšily ceny a roste korupce. Asi jedna třetina těchto občanů uvedla, že došlo k poklesu životní úrovně a narůstajícímu ohrožení zaměstnanosti v jejich vlasti. Tyto obavy jsou největší v Maďarsku.
Občané devíti zemí, které zhruba před dvěma lety vstoupily do EU, chovají stále velké naděje pokud jde o členství v EU, avšak stále přetrvává zároveň také značná míra obav. Velká část nových občanů EU očekává, že tento trend bude pokračovat i v dalších pěti letech.
Pracovní a vzdělávací příležitosti
Krátce po vstupu do EU v roce 2004 byly přibližně tři čtvrtiny občanů v nových členských zemích přesvědčené, že otevření hranic pro ně samotné znamená příslib velkého množství nových pracovních a vzdělávacích příležitostí v ostatních evropských zemích. O rok později klesl podíl těch, kteří sdílejí tento názor na méně než 60 %, aby později vzrostl zpět na současnou hranici ve výši okolo 70 %. Nejoptimističtější zemí z těch, které se výzkumu zúčastnily, je v této souvislosti Lotyšsko, kde přibližně 87 % všech respondentů považuje trend v oblasti pracovní perspektivy za příznivý a 82 % věří, že v ostatních zemích EU existují lepší příležitosti v oblasti vzdělání.
V rámci všech sledovaných zemích platí, že velmi optimističtí jsou především studenti a mladší respondenti ve věku 18-29 let. Více než tři čtvrtiny těchto respondentů uvedly, že podle jejich přesvědčení znamená členství v EU dobré vzdělávací a pracovní příležitosti v ostatních evropských zemích. Méně optimismu projevují občané s nižším vzděláním, kdy tento názor sdílí 61 %. Přesto se ale jedná o výrazně vyšší důvěru v tomto směru než před dvěma lety (45 %).
Výsledky výzkumu však ukazují značnou míru obav respondentů, pokud jde o pracovní jistoty v jejich vlastní zemi – více než jedna třetina vyjádřila obavy, že jejich zaměstnání je v ohrožení, což je nejvyšší míra od připojení k EU v roce 2004. Další třetina neočekává žádné změny, pokud jde o jistotu jejich vlastního zaměstnání a pouze jeden z pěti věří, že má dnes větší jistotu zaměstnání než dříve, což je změna oproti loňskému roku, kdy tento názor vyjádřil vždy jeden ze šesti respondentů. Mezi očekáváním v Maďarsku a očekáváním v Estonsku existuje výrazný rozdíl – Maďarsko je jediná země, kde většina respondentů očekává pokles pokud jde o pracovní jistoty. Naproti tomu Estonsko je jediná země, kde více než polovina respondentů věří, že má větší jistotu pokud jde o zaměstnání.
Životní úroveň a zdravotnictví
Ačkoliv naděje na zlepšení v oblasti životní úrovně na straně nových občanů EU ještě nedosáhla úrovně vyjádřené v době vstupu roku 2004, zdá se, že se mezitím začíná objevovat pozitivní trend. V roce 2004 téměř jeden ze tří respondentů předpokládal vyšší životní úroveň, avšak o rok později došlo k výraznému snížení tohoto očekávání – pouze jeden ze sedmi uvedl tuto odpověď. Avšak v roce 2006 očekával jeden ze čtyř nových občanů EU, že se životní úroveň zvýší. 38 % očekávalo zhoršení pokud jde o životní úroveň v roce 2004, zatímco v roce 2006 došlo k poklesu na 34 %. Situace v nových zemích EU se opět výrazně liší, přičemž nejmarkatnější rozdíl je opět mezi Maďarskem a Estonskem. Zatímco jeden ze dvou občanů Estonska věří, že se jejich životní úroveň zlepšila, obyvatelé Maďarska jsou v tomto směru velmi pesimističtí a více než dvě třetiny z nich jsou přesvědčeny o tom, že opak je pravdou.
Počet lidí, kteří po vstupu do EU očekávají zlepšení v oblasti zdravotní péče se také snížil, a to na 19 % ve srovnání s téměř 35 % v roce 2004.
Cenové trendy
Velká část nových občanů EU si myslí, že se potvrdily jejich obavy ze zvyšování cen vyjádřené v roce 2004. Stejně jako v minulém roce v průměru více než 75 % respondentů uvedlo růst cen v jejich zemi po vstupu do EU. V Lotyšsku dosahuje toto číslo až 97 %, dále následuje Estonsko s 89 % a Maďarsko s 86 %. Naproti tomu obyvatelé Slovinska jsou méně pesimističtí, i když i zde jeden ze dvou respondentů uvádí, že došlo k nárůstu cen.
Korupce a strach ze ztráty identity
Na otázku, zda členství v EU zlepšilo situaci v oblasti korupce v jejich zemi, odpověděla většina respondentů spíše pesimisticky. Názor, že situace ohledně korupce se zhoršuje narostl oproti roku 2004 o 14 procent. Tento názor převažuje zejména na Kypru, kde jej sdílí 72 % respondentů. Všeobecně pro všechny země platí, že v průměru pouze 7 % si myslí, že korupce je méně. Situace ve Slovinsku je nejvíce pozitivní, neboť 18 % občanů je přesvědčeno, že došlo ke zlepšení situace pokud jde o korupci.
Noví občané EU nemají pocit, že otevření ekonomických hranic směrem na západ mělo nějaký výrazný vliv na jejich tradiční hodnoty a národní identitu. Pouze 22 % si myslí, že došlo ke ztrátě národní identity, zatímco 18 % uvádí, že pozoruje posílení národního cítění. Většina obyvatel je v tomto směru klidná, a přiznává, že si nemyslí, že by vstup do EU nějak nepříznivě ovlivnil jejich zvyky a národní hodnoty.
Optimismus pokud jde o budoucnost
Příznivější trend vidíme v hodnocení téměř všech aspektů v horizontu příštích pěti let. Více občanů nových zemí EU věří v pozitivní vývoj pokud jde o jistotu zaměstnání, zdravotní péči, životní úroveň a korupci ve střednědobém výhledu ve srovnání se situací v současné době. Velká část předpokládá zlepšení zejména v oblasti zdravotnictví. Zatímco 19 % si již myslí, že situace v jejich zemi se zlepšuje, 38 % očekává, že tomu tak bude v příštích pěti letech. Větší počet osob také vidí jistotu zaměstnání v pozitivnějším světle ve střednědobém výhledu než dnes – 31 % dotázaných doufá, že dojde k jejímu zvýšení z dlouhodobého hlediska, což představuje zvýšení o 10 procentních bodů ve srovnání s vnímáním situace ohledně jistoty zaměstnání v současné době.
Nicméně střednědobý výhled, pokud jde o ceny, zůstává pesimistický. Tři čtvrtiny respondentů očekávávají, že se ceny v jejich zemi v období příštích několika let budou zvyšovat.
Situace v ČR
Obyvatelé ČR patří ve srovnání s ostatními novými zeměmi EU spíše k těm pesimističtějším. Od členství v EU očekávají převážně negativní jevy jako je např. růst cen (77 %), růst korupce (58 %) a obedně ztrátu jistot v zaměstnání. Hlavním pozitivním jevem vstupu do EU zůstávají dle občanů ČR i nadále lepší vzdělávací příležitosti v ostatních zemích EU, ve které věří 72 % dotázaných.
Charakteristika výzkumu
V rámci tohoto nejnovějšího výzkumu – EU Index Study – se společnost GfK Custom Research Worldwide dotazovala 7 320 respondentů v 9 zemích, které 1. května 2004 vstoupily do EU. Respondentům byly položené následující otázky: “Jak si myslíte, že se budou vyvíjet následující oblasti nyní, kdy vaše země vstoupila do EU a jaký vývoj očekáváte za pět let od nynější doby pokud jde o jistotu zaměstnání, zdravotnictví, pracovní a vzdělávací příležitosti v ostatních zemích EU, národní identitu, zvyky a hodnoty, životní úroveň, korupci a ceny?” Studie se uskutečnila v následujících zemích: Kypr, ČR, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko v termínu od října do listopadu 2006.
Follow
