Expertní skupina pro technologie, média a telekomunikace (TMT) společnosti Deloitte analyzovala vývojové, marketingové a obchodní trendy, které letos v největší míře ovlivní rozvoj masových sdělovacích prostředků. Do právě publikované odborné studie Deloitte zahrnula rozhovory s vrcholovými manažery firem, a zkušenosti a názory 5000 svých partnerů i nezávislých analytiků zaměřených na dané odvětví.
Pro média to bude letos rušný rok. Digitální hudba nesleví na své popularitě díky neustálému přísunu nových modelů přehrávačů MP3. Televizní obrazovky se zvětšují a obrovské rozlišení zkvalitňuje podívanou. Na videohry a videokonzole se stojí dlouhé fronty. Rádia odhalují nové možnosti digitálního vysílání. Spotřebitelé se segmentují do menších, úžeji zaměřených skupin.
Papír by snesl i blogy
Potištěný papír a rozsvícený monitor počítače jsou tradičně líčeni jako zavilí nepřátelé. Předplatné elektronických informací dosahuje již 10 % až 18 % příjmů vydavatelů tištěných publikací. Za reklamu na internetu zadavatelé zaplatí 20 miliard dolarů ročně a spotřebitelé na základě nich utratí 2 miliardy dolarů. Existuje dokonce předpověď, že poslední noviny na papíře vyjdou v USA v roce 2043. Naproti tomu si stále 439 milionů lidí ve 230 zemích světa denně kupuje noviny, časopisů vychází 1,4 miliardy výtisků ročně a knih se prodá každý rok kolem 3 miliard svazků.
„Vztah mezi papírem a monitorem nemusí být vždy antagonistický. Spíše jde o to najít způsob vzájemně se doplňující a ziskuplodné koexistence,“ říká Petr Babický, partner pro TMT společnosti Deloitte Czech & Slovak Republic. „Potrvá to ještě rok nebo několik desetiletí, než internet dosáhne uživatelské dostupnosti papíru. Letos vydavatelé tiskovin budou hledat možnosti, jak co nejlépe využít specifických výhod papírových médií, ale také to, jak hrozbu internetu obrátit ve svou příležitost. Platí to samozřejmě i obráceně.“
Tištěná média nemohou s elektronickými soutěžit např. v rychlosti a aktuálnosti informací, které lze na internetu měnit či doplňovat průběžně. Internet naproti tomu není vhodný pro hlubší analýzy, obsáhlejší komentáře, eseje či polemiky. Výzkumy například ukazují, že text v rozsahu větším než 800 slov lidé raději čtou na papíře, než na počítači. Naopak provozovatelé internetových stránek zjišťují, že některé blogy stojí zato nabídnout i knižně. Takového pokusu se odvážil např. týdeník Respekt, který výběr z blogů publikoval jako svou přílohu, nebo Ostravski Ostravak, jenž se z internetu přenesl do knihy a nakonec i na obrazovku klasické televize.
Kdo to tu píše?
V roce 2007 neustane ani soupeření tradičních médií těmi, jejichž obsah si vytvářejí sami uživatelé. Občanští novináři konkurují profesionálnímu zpravodajství, amatérští filmaři s docela kvalitní technikou zatápějí Hollywoodu. Letos, stejně jako loni, se opět zvýší počet blogerů a vzniknou další internetové stránky, do kterých budou především přispívat jejich čtenáři.
Profesionální média ale mohou být klidná, tyto aktivity neponesou velké příjmy. Ze 60 milionů aktivních blogerů se touto prací uživí opravdu jen několik. Navíc se většinou jedná spíše o dokumentaci nějaké události, než o skutečnou investigaci, analýzu či komentář. Obsah takových webů je tedy spíše uživateli tříděn a vybírán, než tvořen.
Touha po sebezviditelnění ale na své meze v roce 2007 nenarazí. Provozovatelé stránek zaměřených na společenskou komunikaci nabízejí zdarma prostor komukoliv ke zveřejnění jeho názorů, fotografií a filmečků z kategorie home-video. Popularita takových sociálně-komunitních stránek poroste. Velmi těžko se ale bude hledat obchodní model, jak z této činnosti získat nějaký příjem. I když některé weby mohou prokázat solidní návštěvnost, pro inzerenty jsou nezajímavé. Průměrný Američan se na těchto stránkách zdrží půl hodiny měsíčně. Komerčně zajímavější se může stát pronájem webového prostoru, který naopak zaručí soukromí. Mnoho lidí, zejména střední a starší generace, rádo ukazuje své rodinné fotky a filmečky, ale ne cizím lidem a už vůbec ne s rizikem jejich nekontrolovatelného šíření.
Volejte ihned!
Ovlivňování obsahu uživatelem jako komerčně zajímavé shledaly už také klasické televize. Kontakt diváků s tvůrci pořadů není žádnou novinkou, ale až nové technologie a jiné přístupy způsobily, že se dnes miliony diváků mohou přímo účastnit vysílání a ovlivňovat samotný průběh i výsledky různých soutěží, diskusí i zábavných show. Televizní stanice si tím celkem vydatně kompenzují ztráty z klesající inzerce. Podle odhadů se ve Velké Británii utrácí za „hlasovací“ SMS do televizních pořadů ročně 458 milionů dolarů. V evropských zemích generují soutěže s telefonáty diváků na placených hovorech 2 dolary každou minutu. V miliardových řádech se pak pohybují prodeje zboží prostřednictvím teleshoppingu.
V letošním roce tento trend dále poroste, jako zdroj příjmů pro televizní stanice, ale má své hranice. Ukazuje se například, že při opakování soutěží s účastí diváků sice roste sledovanost pořadu, ale počet hovorů nebo SMS postupně klesá.
Naproti tomu video na přání – stahování filmů na objednávku prostřednictvím internetu – ani po 10 letech své existence na růžích ustláno nemá a v roce 2007 se zásadní obrat nejspíše ještě neuskuteční. „Významně se letos zvýší počet filmů, které budou distribuovány souběžně do obchodů na DVD a prostřednictvím video-on-demand po internetu do počítačů. Stahování videa se bude potýkat s technickými problémy, zejména s pomalým stahováním obrovského objemu dat,“ říká P. Babický.
Na běžné síti DSL s přenosovou rychlostí 2 Mbit/s trvá přenesení 1 minuty videozáznamu zhruba 1 minutu. Pak ale ještě musí stažené informace zpracovat počítač. Dvouhodinový film tak může zabrat i více než 17 hodin počítačového času. Širokopásmové připojení k internetu přitom má na celém světě jen necelých 300 milionů uživatelů a z nich sotva 14 milionů disponuje dostatečnou přenosovou rychlostí. „Malá procházka do místní videopůjčovny bude pořád ještě rychlejší,“ dodává Petr Babický.
Follow
