Sociologický obrázek Evropy se mění. Tradiční hodnoty jako vícečetná rodina a manželství dostávají jinou, volnější a svobodnější podobu, třebaže pro příslušníky starší generace či ortodoxní katolíky je to obrázek přinejmenším zavrženíhodný. Sociologové však upozorňují, že tyto moderní modely jsou modely funkčními a často jsou jistou obranou před neustále se zvyšující rozvodovostí.
Mnohé z toho potvrdila i nedávno zveřejněná studie, která vznikla díky projektu Dialog. Studie se těší finanční i duchovní podpoře Evropské unie. Sleduje na základě sociologických a statistických průzkumů evropskou populaci, pohledy na rodinu a sociologický vývoj s tím související. Výzkumy jsou koordinovány Federálním institutem pro výzkumy populace, který sídlí v německém Wiesbadenu, a významnou měrou se na projektu podílí rovněž nadace Roberta Bosche.
Průzkumy neprobíhají zdaleka ve všech členských zemích Unie, ale oněch 14, jež se do dlouhodobého výzkumu zapojilo (Belgie, Česká republika, Estonsko, Finsko, Itálie, Kypr, Litva, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko a Slovinsko), je určitě velice výstižným vzorkem k posouzení dané tématiky. Jsou v nich zastoupeny staré členské země, stejně jako země nové, najdeme mezi nimi státy ze všech částí Evropy a dokonce také jednu zemi kandidátskou. Dialog sleduje nejen vývoj porodnosti, měnící se pohled na mateřství a rodinu, ale také se zajímá o role mužů a žen ve společnosti, a to nejen v práci, ale i v soukromém životě.
Starý kontinent nemládne
Evropská rodina prochází v současnosti výraznou proměnou. Tento trend můžeme sledovat od počátku posledního desetiletí minulého století. Dávno už neplatí nepsaný zákon, že ženy rodí děti, zůstanou s nimi doma a zapomenou na svou kariéru. Ale ani už dávno není pravda, že většina mužů právě tohle od svých žen vyžaduje. Za svobodu se však musí zaplatit. Starý kontinent, věren tomuto svému přízvisku, vskutku stárne. Rodí se méně a méně dětí. Příčinou ale není neochota Evropanů mít děti.
Typickým modelem, k němuž nejčastěji partneři směřují, je rodina se dvěma dětmi. Jsou to většinou ženy, kdo touží po více než jednom dítěti. Ale jsou v Evropě země, kde je tomu naopak: vedle Kypru a Litvy najdeme dítek chtivé otce také u nás, v České republice. Navzdory těmto touhám se pak ovšem stane, často tomu tak je paradoxně v zemích ekonomicky nejsilnějších, že zůstane u jednoho dítěte. Důvodů je několik. Někdy je to obava z toho, že mnohočetnější rodinu bude problematické uživit a zajistit dětem standard, který pro ně rodiče chtějí, jindy skutečný strach z toho, co přinese budoucnost. Ženy rodí stále častěji ve věku mezi 30 až 40 lety, a tak není výjimkou, že mít další dítě už nedovoluje věk nebo zdravotní stav potenciálních rodiček.
Manželství stále vítězí
V roce 2003 připadalo ve 14 zkoumaných zemích na jednu ženu v produktivním věku v průměru 1,3 narozené dítě. Nad průměr se dostalo toto číslo jen ve Finsku a v Nizozemí kde činí 1,7. Běžně se dnes děti rodí neprovdaným ženám. V zemích jako Nizozemí nebo Německo se tento podíl pohybuje až kolem 40 procent. Opačný postoj můžeme sledovat třeba v Polsku (15,8 % neprovdaných matek), v Itálii (13,6 %) a na Kypru (pouze 3,5 %). Pochopitelně ne vždy se jedná o svobodné osamělé matky, do této skupiny patří i ženy, které žijí s otci svých dětí ve volném svazku.
Někteří sociologové připouštějí, že tato svobodnější forma partnerských vztahů může být určitou obranou proti stoupající rozvodovosti. Tento negativní jev je nejběžnější ve Finsku, kde skončí tímto způsobem asi 51 % veškerých manželství. Na opačném místě tohoto smutného žebříčku stojí katolická Itálie s pouze 13% rozvodovostí.
Zastánci manželství však ve společnosti stále převažují: například v Polsku, Litvě a v Itálii odpovědělo 80 % respondentů, že si nedovede představit jiný model soužití mezi muži a ženami, obzvláště, když se jim pak narodí děti. Němci a Nizozemci jsou silnými příznivci toho, aby si lidé nejdříve spolu zkusili několik let žít jen tak, „na psí knížku”, a pak se teprve vzali. Italové, Litevci, Poláci, Finové, ale také Češi jsou zase přesvědčeni, že pro úspěšné manželství je lepší si tuto fázi na zkoušku raději odpustit. Postupně přibývá párů, které vůbec neplánují mít děti, a to většinou z již výše uvedených důvodů. K tomuto postoji se přiznalo 31,3 % respondentů v Holandsku, 28,4 % v Německu a také 26,7 % Čechů a Moravanů.
Zatím jen nepatrně se projevuje v Evropě trend přicházející k nám ze zámoří, a to, že lidé žijí raději sami, bez stálého partnera.. Za svůj životní ideál považuje tuto možnost sice 13,3 % Němců, ale v ostatních zemích nepřekročila tato skupina 3 % populace.
Funkci matky nikdo nenahradí
Respondenti často uváděli jako důvod, proč mají jedno nebo dokonce žádné dítě, nevyhovující ekonomické podmínky a obavu z toho, zda by více dětí byli schopni vůbec uživit a zabezpečit. Co by tedy Evropy přimělo k tomu, aby směřovali k větší než tříčlenné nebo čtyřčlenné rodině? Odpověď na tuto otázku rozdělila země na dvě skupiny.
V západní, tedy ekonomicky vyspělejší části Evropy, touží rodiče především po tom, aby se dočkali lepších podmínek pro pracující ženy na mateřské dovolené a také po více pracovních příležitostech na zkrácený pracovní úvazek. Ve střední a východní Evropě se rodiče vesměs shodují v tom, že porodnost by mohly zvýšit větší mateřské dávky či výraznější daňové úlevy a sociální dávky pro rodiny s dětmi. Maďaři a Estonci jsou navíc přesvědčeni, že by se také měly snížit náklady na vzdělávání.
Ve východní i západní Evropě je ovšem běžné, že přibývá žen, které se snaží svůj čas rozdělit mezi děti a pracovní povinnosti. Na západ od nás je k tomu nutí především snaha nepřijít o dobrou práci a mnohé z nich nechtějí přerušit úspěšnou kariéru, u nás a ve zbytku východní a střední Evropy jsou k tomu vedeny spíše ekonomickou nutností zajistit společně s manželem rodině dostatek financí. Například v Estonsku zastává téměř 56 % respondentů názor, že žena by měla pracovat na plný úvazek a mít dvě děti. Péče o děti a práce na částečný úvazek jsou nejvítanější variantou v Německu, Nizozemsku a v Itálii (shodně tam odpovědělo přibližně 48 % dotazovaných). Necelých 48,5 % Litevců naopak zastává názor, že žena by měla zůstat doma a starat se o děti. Tato myšlenka má podporu, i když zdaleka ne tak výraznou, také u části obyvatel v jiných zemích (Itálie – 24 %, Nizozemsko 22,5 %, Německo – 21,7 % a Polsko 19,9 %).
Tradiční modely rodinného života však zdaleka nejsou v evropské společnosti zapomenuty. Vyplývá to mimo jiné z toho, že i v ekonomicky vyspělých státech existuje velké procento obyvatelstva, které je přesvědčeno, že pracující žena se nemůže maximálně věnovat rodině a výchově dětí. Více než polovina Litevců, Maďarů a Němců přiznává ve větší či menší míře, že pokud je matka zaměstnána, odnáší to především rodina. Silně je toto tvrzení považováno za pravdivé rovněž v Rumunsku, Nizozemsku a na Kypru.
– čzb –
Článek je uveřejněn ve spolupráci se serverem Svět hospodářství.
Follow
