Ruská agentura pro jadernou energii Rosatom oznámila, že do roku 2011 postaví ve spolupráci s Čínou první plovoucí jadernou elektrárnu. Plovoucí reaktor by měl zásobovat elektřinou a teplem odlehlá území u Bílého moře. O netradiční elektrárnu již projevily zájem i Kanada či Indie.
Plovoucí jaderná elektrárna existuje na papíře již patnáct let. Ruští energetici k ní vzhlížejí jako ke zdroji čisté, levné a bezpečné energie pro odlehlá severní území jako je Severodvinsk. Právě tam by do roku 2011 měla vzniknout první sedmdesátimegawattová elektrárna tohoto typu a vyřešit tak palčivý problém nepravidelných dodávek energie v oblastech, kde v zimě klesá teplota na 40 stupňů pod nulu. „V polárních oblastech je to ta nejlevnější a nejekologičtější cesta, jak vyrábět elektřinu a horkou vodu,“ říká Nikolaj Šingariov, mluvčí Rosatomu. Severodvinsk byl vybrán záměrně i proto, že v oblasti nehrozí žádné seismické otřesy, ani ničivé bouře.
Plovoucí elektrárna bude vysoká asi jako desetipatrový dům a ponese ji 175 metrů dlouhé molo s výtlakem 20 tisíc tun, které za 87 miliónů dolarů (2,08 mld. Kč) vyrobí Čína. Elektrárna bude mít dva reaktory KLT-40 vyvinuté z běžně používaných reaktorů v jaderných ponorkách nebo na ledoborcích s jaderným pohonem. Stačí zásobovat dvousettisícové město elektřinou, mohou však také generovat teplo nebo sloužit k odsolování vody. Reaktorové bloky budou vyrobeny v Rusku, pravděpodobně v Petrohradě. Celá plovoucí elektrárna pak bude vlečena podél pobřeží až na určené místo. Životnost elektrárny je projektovaná na 40 let, palivo vydrží bez doplňování na 12 až 15 let. Poté použité palivo poputuje vlakem téměř 3000 kilometrů do Čeljabinsku na přepracování.
Plány na výstavbu plovoucí „jaderky“ provázely protesty protijaderných aktivistů v čele s ruskou odnoží Greenpeace. Jejich výhrady směřovaly především k bezpečnosti – plovoucí elektrárny prý budou snadným cílem pro teroristy a v případě havárie bude problematické se k nim rychle dostat. Vladimír Uryvsky z Rosatomu ale oponuje: „K žádnému ohrožení nedojde, ani kdyby do elektrárny narazilo letadlo nebo helikoptéra. Tahle konstrukce má stoprocentní bezpečnostní záruku,“ říká. Elektrárna bude mít pět nezávislých bezpečnostních bariér, více než mají jaderné ponorky. Ponorkové reaktory KLT-40 navíc mají za sebou tisíce bezproblémových provozních hodin.
Celý projekt by měl stát kolem 200 miliónů dolarů s návratností do 12 let. Za celou životnost elektrárny očekává Rosatom zisk ve výši až 65 miliard rublů (55,1 mld. Kč). O plovoucí jadernou elektrárnu již projevily zájem nejvýchodnější oblasti země, Kamčatka a Čukotka. Rusko plánuje dodávat technologii i do dalších států, například do Indonésie, Číny, Indie, Kanady, Thajska nebo do zemí Středního Východu.
Václav Hanus, Česká nukleární společnost
Článek je uveřejněn ve spolupráci se serverem Svět hospodářství.
Follow
