Bohatí a chudí jsou často blízkými sousedy

Výzkum GfK na téma kupní síla se uskutečnil ve více než 1 600 regionech Evropy

Lichtenštejnsko, Lucembursko a Švýcarsko jsou oázy prosperity v Evropě. Disponibilní příjem na osobu v Lichtenštejnsku je více než dvojnásobek téhož v Německu. Obyvatelé střední a východní Evropy vydělávají mnohem méně, než obyvatelé v ostatních evropských zemích, a nejnižší míru kupní síly vykazuje Moldávie, kde se průměrně jedná o 280 EUR za rok.

Lichtenštejnsko je v čele evropských zemí, a to s průměrným ročním disponibilním čistým příjmem na osobu ve výši kolem 42 000 EUR, za ním následuje Švýcarsko s 25 691 EUR, Lucembursko s 25 210 EUR a Norsko s částkou asi 20 000 EUR. Německo, na 10. místě, se umístilo až za Dánskem a Velkou Británií s průměrným ročním příjem ve výši 17 087 EUR na osobu. Pokud jde o různé jednotlivé regiony v Evropě, tak 15 z 18 nejbohatších regionů v Evropě leží ve Švýcarsku. Pomyslný žebříček vede Ženeva, a to s průměrnou kupní silou ve výši okolo 32 000 EUR.

Střední a východní Evropa je region s nejnižší úrovní příjmů

Státy ve střední a východní Evropě obsazují spodní místa v tomto hodnocení, i když mezi nimi v určitých případech existují značné rozdíly. Zatímco Slovinsko dosahuje nejvyššího příjmu v tomto regionu, a to ve výši 8 391 EUR za rok, obyvatelé Běloruska musí vyjít s průměrným ročním příjmem ve výši 578 EUR, obyvatelé Ukrajiny s příjmem ve výši 515 EUR a obyvatelé Moldávie s příjmem ve výši pouhých 280 EUR. Dokonce i státy ucházející se o připojení k EU, jako je Rumunsko a Bulharsko, mají kupní sílu pouze ve výši 1 661 EUR, respektive 1 544 EUR na osobu.

V rámci Evropské Unie za vedoucím státem – Lucemburskem – najdeme Irsko s průměrným příjmem ve výši asi 18 000 EUR a Rakousko s částkou ve výši 17 699 EUR. Na opačném konci pomyslného žebříčku je Slovensko a Lotyšsko s průměrným příjmem méně než 3 000 EUR za rok.

Kupní síla upravená na základě inflace: rozdíly mezi zeměmi jsou méně výrazné

V případě mezinárodních srovnání je nutné vzít v úvahu výši životních nákladů a cenovou hladinu v jednotlivých zemích. Vzhledem k tomu, že cenová hladina je v bohatých zemích signifikantně vyšší než v zemích s nízkou úrovní kupní síly, rozdíly mezi různými zeměmi jsou méně výrazné.

Švýcarsko, které je na 2. místě v Evropě pokud jde o nominální kupní sílu, se v případě, že data upravíme na základě inflace, umisťuje na 3. místě s částkou 19 700 EUR, a poněkud zaostává za Lichtenštejnskem a Lucemburskem. Na dalším místě je Rakousko a za ním následuje Velká Británie, Francie, Norsko, Belgie a Německo, kde kupní síla upravená na základě inflace dosahuje částky ve výši mezi 16 000 EUR a téměř 18 000 EUR. Toto hodnocení také ukazuje, že nejchudší státy v Evropě jsou Albánie, Bělorusko, Ukrajina a Moldávie.

Kupní síla upravená na základě inflace v roce 2005 v EUR na osobu za rok¹⁾

Lichtenštejnsko	32 203		Maďarsko	7 805
Lucembursko	22 331		Litva	7 197
Švýcarsko	19 658		Polsko	6 949
Rakousko	17 531		Chorvatsko	6 313
Velká Británie	16 710		Slovensko	6 267
Francie	16 706		Estonsko	5 963
Norsko	16 559		Lotyšsko	5 632
Belgie	16 260		Rumunsko	4 567
Německo	16 207		Bulharsko	4 313
Itálie	16 162		Turecko	4 257
Irsko	16 050		Rusko	3 750
Nizozemí	14 696		Srbsko a Černá Hora	3 573
Island	14 687		Bosna a Hercegovina	3 306
Švédsko	13 975		Makedonie	3 163
Finsko	13 886		Ukrajina	1 853
Dánsko	13 634		Bělorusko	1 815
Kypr	13 167		Albánie	1 482
Španělsko	12 997		Moldávie	783
Řecko	12 447
Slovinsko	11 614
Portugalsko	11 115
Malta	10 158		Průměr EU 25	14 255
Česká republika	8 265		Průměr Evropa	9 894

1) Kupní síla upravená na základě inflace koresponduje s paritami euro kupní síly, které
zahrnují různé cenové hladiny a životní náklady v různých zemích za účelem umožnit
mezinárodní srovnání.

Velké rozdíly v příjmu mezi jednotlivými zeměmi – například Polsko

Velké rozdíly v příjmu ovšem existují také v rámci jednotlivých zemí, kdy jako příklad uvádíme 45 polských oblastí. Kupní síla obyvatel žijících v oblasti Varšavy dosahuje částky o 55 % vyšší než je průměrná výše v Polsku, avšak u obyvatel ve východních regionech Polska se jedná o více než 20 % méně, než je tento průměr.

 

Rozdíl v příjmu je obrovský na hranici mezi Německem a Polskem, a to dokonce i v případě, že vezmeme v úvahu rozdíl v cenové hladině: zatímco občané Polska mají průměrný disponibilní příjem ve výši 6 949 EUR za rok, jejich němečtí sousedé mají tento příjem ve výši 16 207 EUR. Rozdíl v příjmu najdeme také na východní hranici Polska, ale v tomto případě se jedná o opačnou situaci, kdy Polsko předstihuje Bělorusko (1 815 EUR) a Ukrajinu (1 853 EUR).

Výzkum

Výše uvedené výsledky pocházejí ze zprávy GfK Europe Report 2005, kterou publikovala společnost GfK Regionalforschung, a která zahrnuje více než
1 600 regionů v 47 zemích. Zpráva obsahuje kromě dat týkajících se kupní síly také informace o sociálně-demografické struktuře, průmyslu, maloobchodu, zaměstnanosti, dopravě, residenčním majetku a oblasti výstavby, stejně jako podrobné údaje o hrubém domácím produktu. Šetřená kupní síla je čistý příjem včetně státních příspěvků/dávek/přídavků. Parity euro kupní síly berou v úvahu cenovou hladinu a životní náklady v daných zemích.