Praha je jediným z regionů v nových členských zemích Evropské unie, který se dostal do žebříčku nejbohatších oblastí podle výše HDP na obvatele v přepočtu na paritu kupní síly. Zdaleka ale nedosahuje na úroveň prvního místa v žebříčku, které nadále patří vnitřnímu Londýnu.
Hrubý domácí produkt na úrovni roku 2002 měřil a porovnával Eurostat v 254 regionech kategorie NUTS-2. Bohatství nebo chudoba jsou určeny procentuálním údajem o tom, v jakém poměru si ten který region stojí vůči unijnímu průměru, jenž představuje 100 procent. V řadě bohatých regionů je však neobyčejně dobrý HDP na hlavu ovlivněn tím, že se do něj započítávají i výkony lidí, kteří sem přijíždějí za prací. Markantní je tento vliv v metropolích, včetně Prahy či Londýna.
Polsko na opačném konci
Mezi tři nejbohatší regiony podle výše HDP na hlavu patří vnitřní Londýn (315 % průměru EU), hlavní město Brusel v Belgii (234 % průměru EU) a Lucemburské velkovévodství (213 % průměru EU). Ze 37 regionů, kde míra HDP na hlavu přesahuje 125 % průměru EU, leží sedm ve Velké Británii, šest v Německu a Itálii, čtyři v Nizozemsku a Rakousku, dva v Belgii a Finsku a jeden v ČR, Španělsku, Francii, Irsku, Švédsku a Lucembursku. Jediným regionem z nových deseti členských států je Praha se 153 % průměru EU.
Na opačném konci žebříčku je pětice regionů nacházejících se v Polsku: Lubelskie (32% unijního průměru), Podkarpackie (33%), Warmińsko-Mazurskie (34%), Podlaskie (35%) a Świętokrzyskie (36%). Nejchudší region ve „starých” členských státech najdeme v Řecku, a to oblast Dytiky Ellada.
Z 59 regionů, jež nedosahují 75 % průměru EU, jich je v Polsku šestnáct, sedm v České republice, šest v Maďarsku a v Německu, pět v Řecku, po čtyřech pak v Itálii a v Portugalsku. Dva z těchto chudých regionů se nacházejí na Slovensku a ve Španělsku, jeden v Belgii, Velké Británii, Estonsku, Litvě, Lotyšsku a na Maltě.
– čzb –
Článek je uveřejněn ve spolupráci se serverem Svět hospodářství.
Follow
