Rozšířením Evropské unie se hranice tohoto seskupení posunuly až k několika západobalkánským zemím. Ty jsou v současnosti v podobné situaci jako byla před 15 lety Česká republika: připravují se na vstup do Unie. Pro řadu z nich to nebude jednoduchý úkol.
Rozdíly mezi takovými státy jako jsou třeba Bosna a Hercegovina a Německo jsou víc než propastné. Tato část Balkánu, od starověku důležitá tranzitní část Evropy, má co dohánět nejenom v ekonomice. Velkých investic je zapotřebí mimo jiné i do dopravní infrastruktury. Na jejím rozvoji se bude v příštích letech podílet také Evropská unie.
Státy západního Balkánu se staly s konečnou platností potenciálními kandidáty Evropské unie v prosinci roku 2002 na zasedání Evropské rady v Kodani. Většina z nich potřebuje stabilizovat svou politickou situaci stejně jako ekonomiku. Ani jedno z toho se neobejde bez moderní dopravní sítě. V mnoha regionech této části Evropy jsou dopravní spojnice navíc stále poničeny nedávnými lokálními válečnými konflikty.
Unie chce pomáhat
V minulém týdnu podepsala evropská komisařka pro energetiku a dopravu Loyola de Palacio Memorandum o porozumění, jež se týká spolupráce při budování Základní regionální dopravní sítě v jihovýchodní Evropě (South East Europe Core Regional Transport Network). Celkové náklady na vybudování moderní dopravní sítě jsou odhadovány na částku přesahující 16 mld. EUR (508 mld. Kč). Čerstvé memorandum se vztahuje k Albánii, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a k bývalé republice Jugoslávie, tedy k Makedonii, Srbsku a Černé Hoře, včetně Kosova. Základní regionální dopravní síť zahrnuje 4300 kilometrů železnic, 6000 kilometrů silnic a hlavní letiště a přístavy jako jsou například města Rijeka, Split, Dubrovník, Nis, Durres a Vlore. Počítá pochopitelně také s významnými vnitrozemskými vodními cestami, které představují hlavně řeky Dunaj a Sáva.
V rámci Základní regionální dopravní sítě bylo vybráno 17 projektů s nejvyšší důležitostí. Jejich rozpočet se pohybuje kolem 650 mil. EUR (20,70 mld. Kč). Mezi tyto projekty patří například železniční most v Novim Sadu, letiště ve Skopje, železniční trať mezi chorvatskými městy Moravice a Spajane, silniční trasa Banja Luka – Gradiska v Bosně – Hercegovině či rozvoj přístavu v albánském Durres.
– čzb –
Článek je uveřejněn ve spolupráci se serverem Svět hospodařství.