Pohodlí a atraktivnost nákupu potravin na jednom místě. Nižší ceny, schopnost pohotově reagovat na zvýšenou konzumaci vín v domácnostech. To jsou výhody, které specializované prodejny s vínem, na rozdíl od potravinových řetězců, zákazníkům nenabídnou. Ve prospěch návštěvy hypermarketů a supermarketů hovoří i další fakt: jsou to ženy, které nakupují potraviny častěji než muži.
A právě pro ně jsou řetězce nabízející konzumní zboží přijatelnější, než specializované obchody s alkoholem. Vyplývá to ze studie nazvané „Regály v obchodě … je tam místo pro mě?“, kterou připravila poradenská společnost KPMG, divize Wine Industry Group. Výzkum proběhl v Austrálii, Kanadě, Spojených státech Amerických, Velké Británii a na Novém Zélandě.
Možnost nákupu veškerého sortimentu na jednom místě je podle studie jedním z důvodů, proč se v letech 1995 až 1999 zvýšil podíl potravinářských řetězců na maloobchodním prodeji vína více než o 20 procent. O čtyři roky později již hypermarkety a supermarkety kontrolovaly 50 procent prodeje. Naproti tomu zájem o nákup vín ve specializovaných prodejnách nebo přímo od výrobce klesá.
Podle průzkumu se navíc trend v následujících letech nezmění, ba naopak – potravinové řetězce budou z prodeje vína profitovat ještě mnohem více.
„V Evropě skutečně narůstá prodej vína prostřednictvím potravinových řetězců,“ říká Jiří Sedlo, předseda Českomoravské vinohradnické a vinařské unie. „Přesto existují země, kde je kultura vína silně zažitá a kde spotřebitelé nakupují víno přímo u výrobce – je to například Rakousko. K takovým zemím ale patří i Česká republika. Víno tuzemského původu u nás často prodává přímo výrobce. Podporuje to skutečnost, že téměř polovina spotřebovaného vína v ČR pochází z tuzemské produkce.“
Víno od domácích producentů se tak podle Sedla stává raritou právě proto, že není dostupné v každém supermarketu. „Alespoň v oblasti vyšších jakostí přívlastkového vína,“ dodává. Jeho slova potvrzuje i Situační a výhledová analýza „Réva vinná, víno“, kterou v srpnu roku 2003 vydalo Ministerstvo zemědělství. „Víno s přívlastkem se prodává především přímo, tj. „ze dvora“, do vinoték, specializovaných obchodů a gastronomie. Naopak stolní a jakostní víno dominuje v supermarketech, někdy jde i o balení v krabicích nebo PET-lahvích. Část stolního vína se dostává do oběhu jako přímý prodej sudového vína do nádob přinesených spotřebitelem,“ píše se ve studii.
Malí a střední vinaři ale mají problém s tím, jak se na trhu zviditelnit. Na rozdíl od velkých producentů většinou nedisponují rozpočtem, který umožní masivní inzerci v tisku, rozhlase a televizi. Podle studie KPMG je třeba hledat řešení v nových distribučních cestách a prodávat tak víno konzumentům přímo – ve vinném sklípku, anebo formou zásilkového prodeje na objednávku. Zapomenout se ale nesmí ani na specializované prodejny s alkoholem či nezávislé restaurace, které chtějí poskytovat víno zcela odlišné od toho, které je v běžné nabídce potravinových řetězců nebo u konkurence.
Follow
