Mnozí obchodníci v Německu se obávají, že kvůli nedostatku vlastního kapitálu budou mít v blízké budoucnosti značné problémy se získáváním úvěrů od bank. Nové bankovní předpisy totiž bankám nařizují vyžadovat od zájemců o úvěr větší míru vlastního kapitálu, a to minimálně na úrovni 8 %, což je hodnota, které většina německých obchodů nedosahuje. Omezený přístup k úvěrům zřejmě obchodníkům znemožní provádět naléhavě potřebné investice do moderní výpočetní techniky, vzdělávání zaměstnanců a vybavení obchodů. Odborníci KPMG předpokládají, že podíl maloobchodu na všech podnikových úpadcích v Německu stoupne do konce roku 2005 na 30 % (ve srovnání s 22,8 % v roce 2001). To jsou hlavní výsledky studie „Trendy v obchodu do roku 2005“, kterou zpracovala poradenská firma KPMG Německo na základě dotazování 50 předsedů představenstev a generálních ředitelů renomovaných obchodních podniků v Německu.
Z této krize budou zřejmě těžit především diskontní obchody a specializované obchody s potravinami, spotřební elektronikou, obuví a drogistickým zbožím. Ty budou v Německu do konce roku 2005 dosahovat nadprůměrných přírůstků obratu. Podle studie KPMG lze očekávat, že diskontní obchody s potravinami dále zvýší svůj tržní podíl z dnešních 36 na 40 procent.
Kombinace hodnotného akčního zboží a aktuálních módních výrobků za příznivé ceny se setkává s porozuměním spotřebitelů. „I na trhu v České republice operuje několik řetězců s diskontním prodejem potravin a vybraného nepotravinového zboží. Mezi zákazníky jsou velmi oblíbené, a to zejména díky poměru mezi cenou a užitkem. Důkazem toho, že zákazníci rádi a často navštěvují tento druh maloobchodních prodejen je růst jejich počtu, byť pomalejší než dříve. Lze tedy očekávat, že vývoj v maloobchodu bude sledovat podobný trend jako v Německu,“ říká Romana Benešová, která v KPMG Česká republika zodpovídá za poradenské služby klientům působícím v oblasti maloobchodu.
Zákazníci jsou stále vybíravější
„Spotřebitel 21. století je dynamický, přelétavý a nelze jej zařadit do žádného běžného schématu.“ Tak charakterizuje Frank Pietersen, manažer KPMG pro oblast spotřebitelských trhů, další klíčový problém, kterému německý obchod čelí. Přizpůsobit se takovému spotřebiteli představuje pro většinu maloobchodníků téměř neřešitelný úkol. Nejrychleji rostoucí skupinu zákazníků dnes představuje tzv. „smart shopper“ (vychytralý nakupující), který při každém nákupu pečlivě zkoumá poměr mezi cenou a užitkem a stále hledá nejvýhodnější nabídku. „V roce 2005 se tak bude chovat již polovina všech nakupujících,“ dodává F. Pietersen.
Obchod s potravinami: koncentrace pokračuje
Ze studie také vyplynulo, že v Německu nadále pokračuje koncentrace maloobchodu s potravinami. Jestliže podíl deseti největších podniků v tomto sektoru ještě v roce 1990 činil 45 % z celkového obratu, v roce 2005 to bude podle prognózy více než 82 %. Špatné vyhlídky mají podle studie zejména menší firmy. Ty mají nekonkurenceschopné struktury, příliš malou tržní sílu a střednědobě nebudou schopné v mezinárodním konkurenčním prostředí obstát.
„V České republice se na většině maloobchodního obratu potravin podílí malý počet firem, zpravidla se zahraniční účastí. Svůj obrat ve většině případů meziročně zvyšují, čímž při nevýznamném růstu maloobchodního trhu potravin vytěsňují nevelké hráče. Příchod nového diskontního potravinového řetězce na náš trh v letošním roce bude mít bezpochyby další vliv na konkurenci, a to zejména v těch místech, kde začne otevírat své prodejny. Nicméně v posledních letech se počet maloobchodních řetězců s potravinami na domácím trhu ustaluje,“ říká k situaci v České republice Romana Benešová z KPMG.
Kromě obchodů s potravinami musejí o svou existenci bojovat zejména obchody s módním oblečením. To je mimo jiné dáno téměř neúnosnými akčními slevami, které se pravidelně opakují především na konci sezon.
„V posledních letech se s tímto fenoménem setkáváme i v České republice, slevy však nedosahují tak výrazné úrovně. Na našem trhu operuje řada řetězců odlišných od těch, které jsou v Německu. Navíc počet řetězců s módním oblečením, které jsou celoevropsky známy, není u nás zatím příliš velký. V blízké budoucnosti lze ovšem očekávat, že s vyšší nasyceností trhu módním oblečením se začnou projevovat obdobné trendy jako v Německu,“ komentuje vývoj Romana Benešová.
Řešení: aliance a „shopotainment“
Jak může maloobchod svou krizi překonat? Mezi stejně zaměřenými specializovanými obchody začíná narůstat počet aliancí; jako příklad lze uvést spojení mezi Peek and Cloppenburg a Zara, tedy dvěma řetězci podnikajícími v maloobchodu s oděvy. „To je podle našeho názoru krok správným směrem,“ říká Pietersen.
Jinou cestou může být přeměna velkých nevyužívaných ploch nádraží, pošt či průmyslových objektů ve „svatyně“ spotřeby. Příkladem je hlavní nádraží v Lipsku, které je s 30 000 m2 prodejní plochy a 140 různými maloobchodními prodejnami úspěšné jako dopravní uzel s napojením na obchodní zónu včetně přilehlého kongresového a zábavního centra s hotelem. Mimochodem, něco podobného podle svého nedávného prohlášení chystají České dráhy s pražským Hlavním nádražím. Rodící se koncepce „shopotainmentu“ (spojení nakupování se zábavou) může znamenat východisko z krize, neboť respektuje zákazníkovo přání nakupovat v rušném prostředí. V současné době se například v Německu plánuje zřízení obchodního domu cestovního ruchu, v němž budou pod jednou střechou cestovní kanceláře a obchody s příslušnou odbornou literaturou, s oblečením pro volný čas a potřebami pro cestování, to vše doplněno gastronomií a zábavou.
Follow
