Společnost PricewaterhouseCoopers zveřejnila letošní vydání svého barometru rozšiřování Evropské unie, který srovnává kandidátské země a patnáct členských států EU z hlediska vybraných ekonomických indikátorů vycházejících ze čtyř vstupních kodaňských kritérií.
Evropská unie nedávno oznámila, že jednání o přistoupení deseti ze třinácti kandidátských zemí budou uzavřena do konce tohoto roku. Letošní barometr tak představuje užitečnou příležitost posoudit pokrok, který jednotlivé kandidátské země dosud udělaly, a zhodnotit, jak se kandidátům podařilo ekonomicky přiblížit členům Unie, zejména vzhledem k rozhodnutí Rady Evropy monitorovat postup ekonomických reforem ještě tři roky po přijetí nových členů.
Mezi hlavní zjištění barometru patří:
- Stále existuje odstup mezi všemi kandidátskými zeměmi a stávajícími členy EU (s výjimkou Slovinska).
- Odstup ekonomik „první desítky“ kandidátských zemí od stávajících členů EU se v průběhu posledních čtyř let výrazně snížil, avšak ne výrazně.
- Další tři země (Rumunsko, Bulharsko a Turecko) se v ekonomickém přibližování zemím EU za první desítkou opožďují.
Celkový výsledek a pořadí zemí (1999 a 2002)
Zjištění o České republice
Z hlediska makroekonomické stability se pozice České republiky zhoršila, naopak v oblasti infrastruktury došlo ke zlepšení. V oblasti ekonomické integrace platí, že tři přední kandidáti – Slovinsko, Česko a Maďarsko – jsou lépe integrováni než 9 z 15 stávajících členů Evropské unie. Polsko se těmto třem zemím přibližuje.
O barometru rozšiřování EU
Od roku 1999 vypracovává společnost PricewaterhouseCoopers pravidelný index „Barometr rozšiřování Evropské unie“, jenž měří ekonomickou připravenost kandidátských zemí na vstup do Unie. Index srovnává ekonomické indikátory kandidátských a členských států EU definované na základě čtyř kodaňských vstupních kritérií. Index měří připravenost jednotlivých zemí z čistě ekonomického hlediska a záměrně nebere v úvahu politické faktory. Hlavní čtyři kritéria indexu (podrobnosti viz přiložený dokument) zjišťují:
- makroekonomickou stabilitu (indikátory jako dlouhodobý růst HDP, roční míra inflace a nezaměstnanosti, zadluženost státu aj.),
- ekonomickou strukturu (HDP na obyvatele, podíl zemědělství na HDP),
- vyspělost infrastruktury (např. rozšířenost telefonních linek, mobilních telefonů, internetu, vzdělání, výzkum) a
- míru ekonomické integrace s EU (vývoz do zemí EU, dovoz ze zemí EU, příliv zahraničních investic na obyvatele) jednotlivých zemí.
Follow
