Průměrný hospodářský růst v zemích Evropské měnové unie (tzv. Eurolandu) v tomto roce podle předpovědi nepřesáhne 1 %, neboť spotřebitelé se nadále chovají obezřetně a podniky odkládají investice. To jsou závěry nové studie společnosti PricewaterhouseCoopers. Pokud světová ekonomika neutrpí další výrazné otřesy, mohl by se růst v příštím roce zvednout i těsně nad hranici 2 %. Uvažovaná rizika však činí pravděpodobnější spíše pesimističtější scénář vývoje.
Analýza uveřejněná v posledním vydání pravidelné zprávy společnosti PricewaterhouseCoopers Evropský ekonomický výhled dospěla k závěru, že nejpomalejší růst z významných ekonomik Eurolandu zřejmě zaznamená Německo (předpokládaný nárůst jeho průměrného HDP v roce 2002 by měl dosáhnout přibližně jen 0,5 %.) Očekávaný nárůst HDP v Itálii a Nizozemí by měl být zhruba 0,75 %, ve Francii 1,25 % a ve Španělsku 2 %. Ve Velké Británii se očekává průměrný nárůst HDP v roce 2002 kolem 1,5 %, zatímco ve Švýcarsku jen na úrovni 0,5 % (podrobnosti jsou v přiložené tabulce). Analytici společnosti PricewaterhouseCoopers očekávají, že v příštím roce zaznamená nejvyšší nárůst HDP Německo, Francie a Itálie (postupné zvýšení až na cca 2 – 2,5 %). Relativně rychlejší růst očekává zpráva také ve Španělsku a Velké Británii, ale růst HDP ve Švýcarsku by měl spíše stagnovat.
Zpráva však zdůrazňuje, že tento předpokládaný vývoj může být ohrožen řadou významných rizik. Některá z těchto rizik vyplývají z mezinárodního ekonomického prostředí a souvisejí především s pochybnostmi o setrvalosti oživení ekonomiky v USA a rovněž s vlivem potenciálního vývoje na Středním východě na ceny ropy. Další rizika souvisejí se situací v jednolitých státech, k níž patří i malá důvěra spotřebitelů v zemích Eurolandu a neochota k nákupům, jakož i klesající optimismus podniků, zejména v Německu.
Rosemary Radcliffe, hlavní ekonomka společnosti PricewaterhouseCoopers, k tomu řekla:
“Ekonomické oživení se v Eurolandu zatím prakticky nerozběhlo a globální ekonomické prostředí zůstává i nadále značně nejisté. Za těchto okolností nevidíme žádný důvod, proč by Evropská centrální banka měla zvedat úrokové sazby. Naopak objeví–li se další náznaky stagnace růstu, bylo by rozumné na konci letošního roku úrokové sazby snížit.”
Miroslav Singer, ředitel v oddělení Finančního a kapitálového poradenství společnosti PricewaterhouseCoopers, dodal:
„Vzhledem k tomu, že pro to, aby se Německo – náš nejvýznamnější obchodní partner – vymanilo ze stávající stagnace, jsou nejpodstatnější spotřebitelské výdaje, musíme doufat, že reforma trhu práce provedená koalicí tamních sociálních demokratů pozitivně ovlivní očekávání spotřebitelů a podniků. Stejně tak musíme doufat, nejenom že nedojde ke zvýšení německých daňových sazeb, ale že budou naopak sníženy, a spotřebitelské výdaje tak získají další pozitivní impuls.“
Součástí zprávy je rovněž nová studie, která se zabývá příčinami výrazných rozdílů mezi konstantně silným nárůstem spotřebitelských výdajů od poloviny devadesátých let v USA, Velké Británii a v některých menších zemích Eurolandu a mnohem slabším trendem růstu těchto výdajů ve větších státech Eurolandu a ve Švýcarsku.
Studie zjistila, že tyto rozdíly lze vysvětlit celou řadou faktorů, mezi nimiž jsou však nejdůležitější následující dva:
- Zvýšení hodnoty domů a akciových podílů držených domácnostmi v důsledku růstu cen na relevantních trzích a z něho plynoucí pocit zbohatnutí pozitivně ovlivnily spotřebitelské výdaje v USA, Velké Británii a v některých menších státech Evropské unie, jako je například Nizozemí nebo Irsko, na rozdíl od zemí jako Německo, Francie nebo Itálie.
- Snížení současné i předpokládané míry inflace bylo výraznější v USA, ve Velké Británii a v menších zemích Eurolandu jako například v Irsku nebo Portugalsku než v klíčových státech Eurolandu, jako jsou kupříkladu Francie a Německo, nebo dokonce Švýcarsko.
Závěrem studie konstatuje, že faktorem nejvíce ovlivňujícím nárůst spotřebitelských výdajů bude v příštím roce reálný nárůst čistých disponibilních příjmů podporovaný trvale nízkou mírou inflace a snížením daně z příjmů v některých státech Eurolandu. Studie očekává, že míra úspor ve většině evropských zemí poroste, protože spotřebitelé zareagují na nedávný pokles trhů cenných papírů a stabilně vysokou úroveň ekonomické nejistoty.
Rosemary Radcliffe k tomu uvedla:
“Předpokládáme, že i v roce 2002 zůstanou významné rozdíly v míře růstu spotřebitelských výdajů v jednotlivých zemích. USA a Velká Británie budou vykazovat mnohem rychlejší nárůst než nejvýznamnější ekonomiky Eurolandu. V roce 2003 očekáváme o něco větší sblížení nárůstu spotřebitelských výdajů ve všech státech, ačkoli Německo a Švýcarsko budou zřejmě i nadále zaostávat vzhledem ke stoupající nezaměstnanosti a méně příznivým dopadům trhu s byty v těchto státech.”
Follow
