Celkem 41 % investorů, kteří se zúčastnili studie Investiční pobídky 2002, uvedlo, že Česká republika byla jedinou zemí, o které v roce 2001 uvažovali pro svou investici. To představuje významný nárůst ve srovnání s rokem 2000, kdy takto uvažovalo jen 26 % investorů v ČR. Celkem 36 % investorů uvažovalo v loňském roce o Maďarsku nebo o Polsku (v roce 2000 to bylo 38 %, resp. 44 % investorů).
Většina nových investorů z loňského roku již měla předchozí zkušenost s investováním v ČR, neboť zde již předtím uskutečnili v průměru téměř tři investiční akce. Celkem 73 % investorů uvedlo, že letošní investice nebyla jejich první investicí v zemi.
Studii Investiční pobídky 2002 nechala vypracovat společnost PricewaterhouseCoopers ve spolupráci s agenturou CzechInvest. Jejím cílem bylo zjistit zkušenosti investorů s českým investičním programem a jejich názory na investování v České republice v loňském roce. Letošní průzkum je již druhý v pořadí a znovu jej vypracovala nezávislá agentura Opinion Window/International Research.
Nízké náklady na výrobu byly opět nejvýznamnějším faktorem při rozhodování o investování v České republice. Jestliže v roce 2000 lákala investory především kvalifikovaná a přitom levná pracovní síla, cenili si v loňském roce zejména vysoké kvality práce a odbornosti pracovníků ve srovnání s příslušnými náklady (které však již nebyly považovány za tak nízké). Tento postoj se promítl také do důvodů, proč investoři doporučují ČR jako místo pro investice: hlavním doporučením je dobrá kvalita práce, následuje její relativně nízká cena.
Investiční pobídky byly druhým nejčastějším impulsem pro investování v České republice, na třetím místě se umístila ekonomická a politická stabilita, která byla závažným faktorem pro čtvrtinu nových investorů. Mezi příčinami doporučení ČR jako země pro investování převážila dokonce důležitost politické a ekonomické stability význam kvalitního programu investičních pobídek. Na rozdíl od předloňského roku byla loni ekonomická stabilita považována za zásadnější než příznivé daňové prostředí, kvalifikovaný místní management a dostatečná infrastruktura.
Doba potřebná pro vyřízení žádosti o investiční pobídku se v loňském roce zásadním způsobem zkrátila. Celých 60 % investorů obdrželo rozhodnutí během jednoho až dvou měsíců. Loni to bylo jen 19 % žadatelů a většina jich musela čekat pět až šest měsíců. Nejčastěji uděleným druhem pobídky byly v roce 2001 úlevy na daních z příjmů (získali ji všichni investoři, kteří se průzkumu zúčastnili) a osvobození od cla (získalo 65 % investorů). Význam finanční podpory při rekvalifikaci zaměstnanců a pro vytváření nových pracovních míst klesl: letos ji získalo 26 % (resp. 35 %) investorů, loni to bylo 66 % (resp. 63 %).
Podobně jako v loňském roce i letos byli investoři velmi spokojeni se spoluprací s CzechInvestem, který získal 4,4 body na pětibodové hodnotící stupnici (5 bodů vyjadřovalo naprostou spokojenost). Agentura CzechInvest tak dopadla nejlépe ze všech institucí, s nimiž investoři v ČR jednají (jde především o státní úřady, jako jsou Úřad práce, ministerstva, cizinecká policie a Úřad na ochranu hospodářské soutěže). Co se týče podpory ze strany společenských subjektů a institucí, dopadli nejlépe ekonomové (4,1) a vláda (4), hůře dopadly místní úřady a veřejnost s 3,4 a 3,3.
Zatímco v roce 2000 si investoři stěžovali především na vysokou míru byrokracie, loni považovali za hlavní riziko mnohoznačnost a komplikovanost regulačního systému. Investoři považují českou účetní a daňovou legislativu vztahující se investičním pobídkám za poměrně nejasnou (32 %). Nejvíce jim vadí její neúplnost, nekompatibilnost, neurčitost a složitost. Pokud jde o samotný zákon o investičních pobídkách, chybí investorům především přesné informace a jasné formulace.
Antoni Turczynowicz, partner v oddělení Daňových služeb PricewaterhouseCoopers, řekl k výsledkům studie:
„Vnímání České republiky jako vhodného místa pro realizaci investic se ze strany investorů od loňského roku zlepšilo. Dobré zkušenosti, které investoři získali z předchozích investičních projektů, se projevily ve formě dalších významných investic.
Hodnota české pracovní síly je pro investory velmi důležitým faktorem při rozhodování a potvrzuje se i v praxi, zvláště pokud jde o kvalitu a odbornost. Všechny subjekty, které se účastní procesu udělování investičních pobídek, získaly od loňského roku více zkušeností, a vládě se tak podařilo celou proceduru ujasnit. Stále však přetrvávají některá rizika a vznikají nová jednoduše proto, že žádný zákon nemůže pokrýt celou šíři aktivit investorů. Navíc program investičních pobídek byl nedávno aplikován také na sektor služeb.
Mezi rizika, která považujeme za závažná, patří budoucí kontroly, jak investoři splnili podmínky pro udělení investičních podmínek. Není například ještě vůbec zřejmé, jaké typy dokumentů budou ze strany finančních úřadů požadovány. Dále zákony nedefinují některé právní pojmy jako např. hmotná podpora. Tato rizika mohou v nejhorším případě vést i k zániku nároku a k nutnosti vrátit již udělené pobídky.
Pro odborníky v oblasti profesionálního poradenství přinesla však studie i dobrou zprávu. Je z ní zřejmé, že 33 % investorů považuje českou účetní a daňovou legislativu za nejasnou. Vláda by se nad tím bezesporu měla zamyslet, avšak investoři by zatím vždy měli spolupracovat s nezávislými poradci, aby omezili možná rizika.
Celkově však průzkum ukázal, že investiční pobídky představují velmi zajímavou příležitost jak pro investory, tak pro Českou republiku. Výsledkem vzájemné spolupráce je zvyšující se vývoz a nová pracovní místa. Na druhé straně zde však existují některé problémové oblasti, nad nimiž se investoři musejí zamýšlet a které by české státní úřady mohly vylepšit. “
Co se týče mezinárodních či globálních faktorů, hrála při rozhodování o investování do ČR roli zejména perspektiva jejího členství v Evropské unii. Dvě třetiny investorů ji považovaly za důležitou. Naopak dopady světové hospodářské recese a teroristických útoků na Spojené státy ovlivnily toto rozhodnutí jen minimálně – polovina investorů (v případě útoků 56 %) uvedla, že tyto faktory nepovažovali za významné při rozhodování o místě investic.